Sběratel dal za Saudkovu Muriel miliony, podle soudu ale patří kreslířovým dědicům

Nahrávám video

Komiks Muriel a andělé patří dědicům zemřelého kreslíře Káji Saudka, potvrdil odvolací pražský městský soud. Dílo v roce 2013 koupil od pražské Galerie Moderna za 2,5 milionu korun sběratel Tomáš Šmídek. Příbuzní a přátelé Saudka ale tvrdí, že byl komiks Saudkovi před desítkami let odcizen. Čtvrteční rozhodnutí je pravomocné.

Originál komiksu byl v roce 1969 předán nakladatelství a pak tiskárně. Kvůli začínající normalizaci ale za komunistického režimu nevyšel. Osud originálu nebyl po desítky let znám, komiks byl vydán až v roce 1991 díky nalezení původních tiskařských štočků.

Z dokazování u Obvodního soudu pro Prahu 8 vyplynulo, že originál byl desítky let v bytě Jiřího Helmicha, který kdysi pracoval v tiskárně. Jeho příbuzní u soudu řekli, že muž tvrdil, že komiks od Saudka dostal jako záruku za půjčení peněz. Saudkovi přátelé ale uvedli, že kreslíř považoval originál za ukradený a popíral, že by dílo někomu dal.

Po Helmichově smrti příbuzní prodali komiks v roce 2013 Galerii Moderna, od které pak dílo koupil sběratel Šmídek. Ten pak chtěl komiks vydražit s vyvolávací cenou 5,9 milionu.

Před zahájením předaukční výstavy v roce 2014 ale dílo zabavila policie na základě trestního oznámení Saudkovy rodiny. Policisté poté případ odložili, protože se nepodařilo prokázat, že by dílo bylo odcizeno. Komiks je od té doby v soudní úschově.

Muriel a andělé
Zdroj: Kája Saudek, Miloš Macourek/Albatros

Soud: Starý občanský zákoník neznal zástavu

Podle předsedy odvolacího senátu Michaela Nipperta nebylo prokázáno, že Helmich vlastnického práva ke komiksu nabyl. „V řízení před soudem prvního stupně nebyl proveden žádný přímý důkaz, který by prokazoval vlastnictví pana Jiřího Helmicha k předmětu úschovy,“ řekl Nippert.

Posledním právoplatným vlastníkem komiksu tak byl podle něj Kája Saudek. Způsob, jak se komiks k Helmichovi dostal, je možné hodnotit jen na základě spekulací, doplnil soudce. I pokud by šlo o záruku za půjčené peníze, jak tvrdili svědci, tak starý občanský zákoník neznal institut propadlé zástavy. Helmich tak vlastnické právo nemohl nabýt ani v dobré víře.

Mužovi příbuzní tak komiks podle Nipperta nikdy nevlastnili. „Žádný z právních předchůdců žalovaného (Šmídka) nebyl vlastníkem předmětu úschovy, neboť právní úprava neumožňovala nabytí vlastnického práva od nevlastníka,“ vysvětlil soudce. Šmídek také podle něj nemohl nabýt vlastnického práva komiksu tzv. vydržením.

Sběratel Šmídek se nyní může dovolat k Nejvyššímu soudu. Pokud by neuspěl ani u něj, čekaly by ho zřejmě další soudní pře. „Žalovanému, pokud skutečně neuspěje, nezbývá, než se znovu obrátit na soud a vymáhat bezdůvodné obohacení po subjektu, kterému peníze předal,“ vysvětluje advokát Lukáš Duffek. Jestli se Šmídek k další instanci obrátí, není jasné. K soudu on ani jeho právník nepřišli a na dotaz ČT nereagovali.

Muriel bude náš šperk, komentuje verdikt rodina

Kája Saudek zemřel v roce 2015 ve věku osmdesáti let v motolské nemocnici v Praze. V nemocnici byl kreslíř od roku 2006, kdy upadl do komatu poté, co mu v krku zaskočilo sousto.

Saudkovi dědicové žalovali kromě Šmídka i aukční síň 1. Art Consulting Brno, to však bylo podle soudu nadbytečné. Žalobu v této části proto zamítl. I tuto část nyní odvolací soud potvrdil, aukční síň totiž prý vlastnické právo k předmětu úschovy neuplatňovala.

Manželka kreslíře Hana Saudková rozhodnutí soudu uvítala. „Bude-li můj, tak ho ukážu světu, vydáme knihy s rodinou a bude to jako náš šperk,“ odpověděla na otázku, jak s komiksem naloží. Zástupce Šmídka na čtvrteční vyhlášení rozsudku nepřišel.

Kája Saudek, bratr-dvojče neméně slavného fotografa Jana, byl jednou z nejvýraznějších postav českého výtvarného umění posledních dekád. Nekorunovaného krále českého komiksu z něj vytvořil jeho nezaměnitelný styl: pevná, dynamická linka, nadsázka, ironický odstup, erotika a osobitý humor.

Komiks Muriel a andělé platí za jeho nejslavnější dílo; byl taky vyhlášen nejlepším českým komiksem všech dob a vepsal se do pojmenování tuzemských komiksových cen.
I u Muriel Saudek použil svou oblíbenou metodu, když své hrdiny maloval podle skutečných lidí. Hlavní hrdinka dostala tvář a půvaby herečky Olgy Schoberové, hlavního záporného hrdinu generála Xerona vytvořil podle svého bratra Jana.

Osud originálu z konce šedesátých let nebyl po desítky let znám a komiks vyšel až začátkem devadesátých let díky nalezení původních tiskařských štočků. Saudek sám tehdy v předmluvě ke komiksu napsal, že originály v roce 1968 „z vlastní horlivé blbosti“ někde někomu předal, ale už si nepamatuje, komu a kde je dal. Rozhořel se tak i soudní spor o tom, komu dílo patří.

Vedle Muriel Saudek nakreslil i řadu dalších komiksů, které se zařadily mezi české legendy. V první polovině 70. let ještě některé vyšly v časopisu Mladý svět (Lips Tullian, Černý Filip), později ale mohly spatřit světlo světa jen napůl utajeně ve speleologickém časopise (Tajemství zlatého koně, Po stopách sněžného muže, Peruánský deník či Arnal a dva dračí zuby).

Originál komiksu Muriel a andělé
Zdroj: 1. Art Consulting/Kája Saudek, Miloš Macourek

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 14 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 17 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 17 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...