Rukopisy Otokara Březiny už nepatří jen do skrytých dějin

První básně i cenné rukopisy esejů Otokara Březiny získal do svých sbírek Památník národního písemnictví. Poprvé od autorova úmrtí v roce 1929 tak budou přístupné badatelům. Březinovo jméno se opakovaně objevilo mezi navrhovanými na Nobelovu cenu za literaturu, nikdy ji ale nezískal. Dodnes je oceňován jeho vliv na vývoj české poezie dvacátého století.

Video Události v kultuře
video

Badatelé získali rukopisy básníka Otokara Březiny

Na rukopisy a písemnosti z pozůstalosti Otokara Březiny upozornila památník nabídka jednoho brněnského antikvariátu. Objevil se v něm mimo jiné dopis Karla Čapka adresovaný na jaře roku 1918 právě Březinovi. „Píše mu, zdali by Mistr nepromluvil k národu. Českým lidem opět poklesá srdce pod tíhou poměrů. Je naléhavě třeba oživujícího slova,“ cituje z listu archivář Petr Kotyk. 

Díky dopisu se pak odborníci z památníku dostali k dalším unikátům. Na výkup dostali mimořádnou dotaci od ministerstva kultury. Zhruba za 300 tisíc korun tak získali  i ručně psaný soubor prvních básní, které Otokar Březina podepsal svým původním jménem: Václav Jebavý.

Devět set listů rukopisů

Nejpočetnější z archivních přírůstků je soubor esejů. Některé z nich byly v omezeném rozsahu publikované po autorově smrti. „Editor Otakar Fiala z nich postupně vydal takzvané Skryté dějiny,“ připomněl Kotyk. „Doufám, že teď vyjdou v doplněném kritickém vydání,“ dodal. 

Devět set listů rukopisů je plných škrtů, poznámek a vpisků. Literární badatelé je mnoho let neměli k dispozici. Nyní jim poskytnou podrobnější vhled do tvorby jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého symbolismu. Památník nedávno získal také Březinovo kompletní básnické dílo v latině.