Rozhovor s Mikolášem Růžičkou
Sedm intimních klavírních skladeb k domovu odkazují i názvy: Chvíle před nedělním ránem nebo Chtěl, abych si oblékl jeho čepici. Vznikly během týdne převážně improvizací, ke dvěma se jako host připojila cellistka Terezie Kovalová. Komorní novinku představil Mikoláš Růžička v rozhovoru pro Události v kultuře.
Jaké výhody a nevýhody s sebou nese rozhodnutí natočit tak intimní, komorní desku a víceméně pozvat posluchače k sobě domů?
Samé výhody. Nevýhody jsem žádné neobjevil, zatím mám podle reakcí lidí dojem, že skladby rezonují tak, jak měly, a že to, že jsme šli s kůží na trh a ukázali, jak zní náš domov, byla správná volba.
Odkud přišel takový nápad?
Hlavním motorem byla určitě rodičovská. To, že se nám narodil syn Tobiáš a že jsem s ním už skoro půl roku doma. Děláme spoustu věcí, které nás baví, jedna z nich je i hraní na piano, tam někde byl hlavní motor takové chvíle zachytit.
Kde otec na rodičovské dovolené hledá čas na skládání a nahrávání?
Někdy těžko, důležité ale je vzít dítě do hry. V momentě, kdy z vás cítí, že to, co děláte, vás opravdu baví, tak ho to baví taky. Jde tedy jen o to se nastavit, naladit a nechtít to za každou cenu, spíš to nechat na kouzlu okamžiku.
Deska Doma vychází pouze digitálně. Uvažoval jste o i koncertech?
Mám přání udělat alespoň jeden koncert, chtěl bych tam pozvat Terezii Kovalovou nebo smyčcový kvartet a odehrát ho třeba v planetáriu.
Chystáte i něco s kapelou Republic of Two nebo projektem Piano?
S Republic of Two máme letos deset let, ale zatím se žádné velké oslavy nechystají. S Pianem vznikají nové písníčky, budeme mít na jaře i pár koncertů. Uvidíme, žije si to vlastním životem.
