Recenze: Mikoláš Chadima dovzpomínal. Nikoho nešanuje, před Listopadem ani po něm

Po dlouhém čekání konečně vyšel druhý svazek vzpomínek Mikoláše Chadimy Alternativa II. Významný představitel nezávislé rockové scény se v něm ohlíží především za 80. lety, své nabité paměti ale dovádí až do současnosti. Pohled je to leckdy kontroverzní, o to však cennější.

První díl svých vzpomínek Chadima sepsal již v roce 1985 a více než sedmisetstránkový svazek si tehdy vydal jako samizdat. Po listopadu 1989 pak kniha vyšla dvakrát ve zkrácené podobě.

Chadima patřil společně s Mejlou Hlavsou k nejvýraznějším osobnostem našeho neoficiálního, tedy zakazovaného rocku, a to samé platilo i pro jejich kapely Plastic People of the Universe, eventuálně Extempore a MCH Band.

Že v sobě vedle nezpochybnitelného hudebního talentu skrývá i literární vlohy, netušil tehdy zřejmě ani Chadima sám. Psal si sice i texty písniček, ale poradit si s takovou „kládou“ je něco zcela jiného. Stává se totiž, že často ti, jejichž historky se tak skvěle poslouchají, nedokážou pak proud řeči přenést na papír, náhle začnou psát šroubovaně, suše, nudně.

Nic z toho naštěstí pro Chadimu neplatilo. Jeho vzpomínky přitom byly nabité informacemi o všech těch zrušených koncertech, o akcích StB, ale také o vítězstvích a o odvaze všech, kteří se do tehdy zdánlivě marného boje s bolševikem pouštěli. Nejednalo se přitom o známé disidenty, ale o „normální“ kluky a holky – i v této „všednodennosti“ je, zvláště z dnešního pohledu, první svazek Alternativy cenný. Paměť slábne, pamětníci odcházejí a připomínat je třeba. Více než kdy jindy.

Nevzdat se marasmu

Vše, co bylo řečeno o prvním díle, platí i pro svazek druhý. Opět se noříme do marasmu doby, do onoho bezčasí a kulturní pustiny. Souběžně je ale v Chadimových textech cítit – jak šla doba – stále větší odhodlání se nevzdat. Ano, stará fyzikální poučka o akci, jež vyvolává stejnou reakci, zde platila dvojnásob, viz rostoucí občanské hnutí a demonstrace.

Mikoláš Chadima: Alternativa II.
Zdroj: ČT24

Zároveň nás z textu přepadá i vztek nad tím, kolik aktivit bylo rušeno, jak těžké to vše bylo – například čteme-li o akcích StB proti Jazzové sekci, proti pořadatelům koncertů, o tom všem pronásledování, konspirování a udávání. A přiznávám, že i jako zasvěceného pamětníka všeho toho dění mě občas dost zamrazí. Zvláště když Chadima některé skutečnosti dokládá citacemi ze svého svazku, jejž na něj StB vedla.

O to větší je samozřejmě vědomí, že se nejen vše v dobré obrátilo, ale také kolik dobré muziky vzniklo, kolik radosti jsme si i tak užili. Ostatně, proč nepřipomenout slova Ivana Martina Jirouse o „veselém ghettu“. A tak si třeba přečteme, jak v srpnu 1989 dostali skini v čele s Danielem Landou ve Stromovce nařezáno.

Své vzpomínání dovádí Chadima až do současnosti. Píše o prvních listopadových dnech, i zde je ovšem nekompromisní: nezdá-li se mu někdo či něco, napíše to, nikoho nešanuje. A že těch polistopadových trpkých pilulek musel také spolknout víc než dost…

Mikoláš Chadima: Alternativa II. – Od „Nové“ vlny se starým obsahem k Velké listopadové sametové restauraci. Vydalo nakladatelství Galén, 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
před 2 hhodinami

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
před 8 hhodinami

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
před 10 hhodinami

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
před 14 hhodinami
Načítání...