Recenze: Mikoláš Chadima dovzpomínal. Nikoho nešanuje, před Listopadem ani po něm

Po dlouhém čekání konečně vyšel druhý svazek vzpomínek Mikoláše Chadimy Alternativa II. Významný představitel nezávislé rockové scény se v něm ohlíží především za 80. lety, své nabité paměti ale dovádí až do současnosti. Pohled je to leckdy kontroverzní, o to však cennější.

První díl svých vzpomínek Chadima sepsal již v roce 1985 a více než sedmisetstránkový svazek si tehdy vydal jako samizdat. Po listopadu 1989 pak kniha vyšla dvakrát ve zkrácené podobě.

Chadima patřil společně s Mejlou Hlavsou k nejvýraznějším osobnostem našeho neoficiálního, tedy zakazovaného rocku, a to samé platilo i pro jejich kapely Plastic People of the Universe, eventuálně Extempore a MCH Band.

Že v sobě vedle nezpochybnitelného hudebního talentu skrývá i literární vlohy, netušil tehdy zřejmě ani Chadima sám. Psal si sice i texty písniček, ale poradit si s takovou „kládou“ je něco zcela jiného. Stává se totiž, že často ti, jejichž historky se tak skvěle poslouchají, nedokážou pak proud řeči přenést na papír, náhle začnou psát šroubovaně, suše, nudně.

Nic z toho naštěstí pro Chadimu neplatilo. Jeho vzpomínky přitom byly nabité informacemi o všech těch zrušených koncertech, o akcích StB, ale také o vítězstvích a o odvaze všech, kteří se do tehdy zdánlivě marného boje s bolševikem pouštěli. Nejednalo se přitom o známé disidenty, ale o „normální“ kluky a holky – i v této „všednodennosti“ je, zvláště z dnešního pohledu, první svazek Alternativy cenný. Paměť slábne, pamětníci odcházejí a připomínat je třeba. Více než kdy jindy.

Nevzdat se marasmu

Vše, co bylo řečeno o prvním díle, platí i pro svazek druhý. Opět se noříme do marasmu doby, do onoho bezčasí a kulturní pustiny. Souběžně je ale v Chadimových textech cítit – jak šla doba – stále větší odhodlání se nevzdat. Ano, stará fyzikální poučka o akci, jež vyvolává stejnou reakci, zde platila dvojnásob, viz rostoucí občanské hnutí a demonstrace.

Mikoláš Chadima: Alternativa II.
Zdroj: ČT24

Zároveň nás z textu přepadá i vztek nad tím, kolik aktivit bylo rušeno, jak těžké to vše bylo – například čteme-li o akcích StB proti Jazzové sekci, proti pořadatelům koncertů, o tom všem pronásledování, konspirování a udávání. A přiznávám, že i jako zasvěceného pamětníka všeho toho dění mě občas dost zamrazí. Zvláště když Chadima některé skutečnosti dokládá citacemi ze svého svazku, jejž na něj StB vedla.

O to větší je samozřejmě vědomí, že se nejen vše v dobré obrátilo, ale také kolik dobré muziky vzniklo, kolik radosti jsme si i tak užili. Ostatně, proč nepřipomenout slova Ivana Martina Jirouse o „veselém ghettu“. A tak si třeba přečteme, jak v srpnu 1989 dostali skini v čele s Danielem Landou ve Stromovce nařezáno.

Své vzpomínání dovádí Chadima až do současnosti. Píše o prvních listopadových dnech, i zde je ovšem nekompromisní: nezdá-li se mu někdo či něco, napíše to, nikoho nešanuje. A že těch polistopadových trpkých pilulek musel také spolknout víc než dost…

Mikoláš Chadima: Alternativa II. – Od „Nové“ vlny se starým obsahem k Velké listopadové sametové restauraci. Vydalo nakladatelství Galén, 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Poslední návrat do Peru. Česky vyšel román nobelisty Llosy

Esejista a romanopisec Mario Vargas Llosa se ve svém posledním románu vrátil do rodného Peru. Nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel letos v dubnu, kniha Vám teď věnuji své ticho vyšla nyní česky v překladu Anežky Charvátové.
před 20 hhodinami

Island se přidal k zemím bojkotujícím Eurovizi kvůli účasti Izraele

Island je pátou zemí, která se rozhodla odstoupit z příštího ročníku mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Oznámila to ve středu rada islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV, informují tiskové agentury APA a AP.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025

Ochotníci se dostali na seznam UNESCO

Výbor UNESCO zapsal hraní amatérského divadla v Česku na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo kultury a na síti X to uvedlo také samotné UNESCO. Je to desátá položka, kterou Česko na seznamu má. Už dříve na něj byly zapsány například jízdy králů, sokolnictví či modrotisk.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025

Méně filmů v kinech a streamovací obr? Co přináší přetahovaná o Warner Bros. Discovery

Paramount Skydance chce zabránit vytvoření dominantního giganta na filmovém trhu, který by vznikl, pokud by Netflix od Warner Bros. Discovery převzal filmová studia i konkurenční platformu HBO Max. Ve snaze zvrátit nedávno zveřejněnou dohodu proto Paramount nabídl, že odkoupí celou společnost WBD, tedy včetně kabelové televizní sítě. Hollywood i znalci zábavního průmyslu vedou diskuse, co tyto vlastnické změny můžou přinést. Ubude filmů pro kina?
9. 12. 2025

ČT chystá na jaro Místo zločinu Zlín, černou komedii Lajf i pečení

Česká televize představila programové novinky na jaro 2026. Mimo jiné se vrátí pořad Peče celá země a série Místo zločinu se rozšíří o Zlín. Tvůrčí dvojice Jiří Strach a Marek Epstein představí černou komedii Lajf. Novinkou zaměřenou na deváťáky je projekt DouČTo a ČT sport čekají přenosy ze zimní olympiády.
9. 12. 2025

Nominace Zlatých glóbů vede drama Jedna bitva za druhou

Nominace na Zlaté glóby ovládlo americké drama Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona, získalo jich devět. Následuje snímek Citová hodnota s osmi nominacemi a film Hříšníci se sedmi.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Klempíř považuje za prioritu stabilitu, financování a dostupnost kultury

Kandidát Motoristů na ministra kultury Oto Klempíř označil diskusi s prezidentem Petrem Pavlem za noblesní. Řekl, že jeho prioritou ve funkci by byla stabilita nebo financování kultury, aby měly instituce i umělci dlouhodobou jistotu. Chce také, aby byla kultura dostupná všem. S Pavlem se shodli na nutnosti chránit nezávislost veřejnoprávních médií. Následoval ho Boris Šťastný, nominovaný na post ministra sportu. Kandidát na ministra životního prostředí Filip Turek se omluvil ze zdravotních důvodů, proti jeho jmenování má hlava státu výhrady.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
8. 12. 2025
Načítání...