Recenze: Mary Poppins se vrací bez pozvánky a nových triků

Studio Walt Disney si na vánoční svátky připravilo návrat oblíbené kouzelné chůvy, ale nedokázalo zopakovat půvab a ladnost mnohaoscarového snímku z šedesátých let, který se řadí mezi muzikálové klasiky. A to přesto, že nenápadně, ale o to úpěnlivěji opakuje starou recepturu.

Přes padesát let si filmoví diváci vystačili s jedinou a jedinečnou Mary Poppins s tváří Julie Andrewsové, která přiletěla s deštníkem do rodiny Banksových a vnesla do jejich životů nejen kupu kouzelných triků, ale vztahovou katarzi, která děti Michaela a Jane semkla s jejich rodiči dohromady.

Film plný nápaditých písní a nezkrotné fantazie okouzloval jednu generaci za druhou. A teď si studio Disney usmyslelo (zcela v souladu se svou politikou moderních variací populárních klasik), že jedna Mary Poppins je málo. A tak se postava vrací, doprostřed hospodářské krize třicátých let, když jsou Michael a Jane už dospělí a jeden z nich má už sám tři děti.

Přestože se snímek prezentuje jako pokračování, celou dobu ho doprovází zvláštní pocit déjà vu. Tady se totiž neobratně maskuje, že se točí obyčejný remake. Ale zatímco většinou se remaky snaží látku pojmout jinak, třeba lépe, tak Mary Poppins z roku 1964 jako by byla příliš dokonalá, než aby jí bylo možné změnit byť jediný vlásek.

A tak v roce 2018 vznikl film, který esteticky usiluje o stejný dojem jako padesát čtyři let starý studiový film, přičemž navozuje zdání, že chce vyprávět nový příběh, aniž by však přišel s vlastní pořádnou zápletkou.

Způsob, jakým se skrývá scenáristická lenivost, je až neuvěřitelný – z návštěvy strýčka se udělá návštěva sestřenice, z tanečního čísla kominíků je taneční číslo lampářů a matku bojující za práva žen nahradí její agitující dcera. Zopakovat se pak musí jedna návštěva reálných herců v animovaném světě a stranou nezůstanou ani doslovné citace.

Čekání na radost

Samozřejmě, kdo nezná muzikálovou klasiku, toho by to trápit nemuselo, kdyby ovšem kopie sama hladce fungovala. Film selhává při naplňování očekávání, že už tak dost cukernaté vánoční svátky ještě trochu osladí kupou radosti. Kolem Mary Poppins se vrací se totiž hned od začátku vznáší opar trudnomyslnosti.

Je to dáno zasazením do éry hospodářské krize (aniž by ovšem film rozhodnutí vyprávět příběh v této době nějak víc zužitkoval za rámec kulisy) a tím, že se postavy vyrovnávají se smrtí Michaelovy manželky a matky jejich tří dětí (v čemž se Disney navíc opakuje i v rámci letošní tvorby – i listopadový Louskáček a čtyři říše operoval s rodinnou krizí kvůli ztrátě matky).

Mary Poppins se vrací
Zdroj: Falcon

A i když se ostrovní muzikál začne pozvolna rozveselovat poetikou adorující potrhlost, jako když Mary Poppins učí, že všechno nemožné je možné, tak příběh neustále těžkne zápletkou zavánějící bankovní administrativou, ať už jde o splátky dluhu, nebezpečnou hypotéku nebo hledání listiny potvrzující vlastnictví akcií. Jako by chtěl film nabádat k dobré finanční gramotnosti, avšak za asistence laciné karikatury zlého bankéře (v níž se plýtvá talentem Colina Firtha).

Ztracený talent

Skoro by se nechtělo věřit, že režíruje Rob Marshall, člověk, který stojí za fenomenálním muzikálem Chicago, jež sbíralo Oscary. Jenomže to bylo před více než patnácti lety. Od té doby z tvůrčího hlediska spíš upadá, byť leckdo by za jeho nejtemnější chvilku označil sedm let staré Piráty z Karibiku s podtitulem Na vlnách podivna, s kterými sérii proměnil v klauniádu.

S Mary Poppins si příliš renomé nevylepšuje, už proto že nezabránil zastarale strnulému snímání muzikálových momentů, které v ničem nepřipomíná metody, s nimiž dynamicky roztančil právě Chicago. V Mary Poppins se vrací jsou momenty, kdy píseň přímo žadoní o živější pojetí, ale kamera i střih jsou k tomuto volání netečné.

Mary Poppins se vrací
Zdroj: Falcon

V něčem ale produkce měla šťastnou volbu, a to když hledala nástupkyni Julie Andrewsové. Mary Poppins si nyní zahrála její britská kolegyně Emily Bluntová. S Marshallem spolupracovala už na jeho minulém muzikálu Čarovný les. Bluntová je výhrou, protože naplňuje povahové rysy Mary Poppins, ale nedělá imitátorku, má svou vlastní vnitřní sílu. V podání Bluntové je o něco příkřejší, sebevědomější a vzbuzuje dojem, že ví daleko víc, než dává najevo.

Ve výsledku se ale její přínos téměř vytrácí, snad i proto, že návrat postavy působí zbytečně. Jen si vezměte, že zatímco v šedesátých letech Mary Poppins dorazila na základě inzerátu hledajícího chůvu, letos přilétá bez toho, že by ji někdo zval. A přestože nálada ve společnosti nemusí být v současnosti kdovíjak nadšená, takže by její schopnost otevírat lidská srdce a připomínat dospělým smysl dětství mohla přijít vhod, ocitá se Poppins ve společnost mnoha konkurentů. Dnešní filmový průmysl totiž snad až přespříliš naplňuje poptávku po dobrodružstvích, která po dospělých chtějí, aby byli spíš dětmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoMinisterstva obnovují spolupráci se svazem bojovníků za svobodu

Český svaz bojovníků za svobodu se zapojí do příprav nové expozice v Petschkově paláci, někdejším sídle pražského gestapa. Předchozí vedení ministerstva průmyslu přitom spolupráci se svazem odmítalo kvůli pochybnostem o jeho důvěryhodnosti. Organizace v minulosti čelila kritice mimo jiné kvůli neprůhlednému hospodaření či kontroverzím spojeným s jejím vedením. Svaz začal opět spolupracovat také s ministerstvem obrany, jehož současné vedení zrušilo dřívější zákaz jeho podpory.
před 5 hhodinami

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
29. 8. 2026

Nejcennější známku světa školák vyměnil, přišla mu ošklivá. Nyní je k vidění v Praze

Do Česka se po téměř půlstoletí vrátila nejdražší známka světa. Vystavují ji v pražském Obecním domě. One-Cent Magenta, známá také jako Britská Guyana, je součástí výstavy Poklady světové filatelie III v Obecním domě. Není to žádná krasavice, ale má silný příběh, podotkl prezident pořádajícího Prestige Philately Club Prague Tomáš Mádl. Mezi jejími majiteli byl dvanáctiletý školák i odsouzený vrah.
29. 8. 2026

Vznikl film o českém esu RAF. Osamělý vlk válčil na vlastní pěst

Dokudrama Osamělý vlk přibližuje osudy hrdiny druhé světové války Josefa Františka. Jeden z nejvýznamnějších československých pilotů přispěl v bitvě o Británii k neúspěchu nacistů. Hraný snímek s dokumentárními prvky vznikl v koprodukci České televize a od 26. srpna ho uvádějí kina.
28. 8. 2026

Festivalů přibývá, zejména těch regionálních

Počet hudebních festivalů v Česku roste. Vyplývá to z předběžných dat Národního institutu pro kulturu. Vznikají zejména ty s regionálním dosahem.
27. 8. 2026

Soundtrack Poděbrady promítne Tmavomodrý svět s živou hudbou

V Poděbradech začíná mezinárodní festival filmové hudby a multimédií Soundtrack. Jedenáctý ročník mimo jiné připomene hudbu spojenou s tvorbou Zdeňka Svěráka. Za doprovodu orchestru promítne film Tmavomodrý svět.
27. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: Sci-fi Vzhlížet ke hvězdám či animované Tajemství džungle

Sci-fi Ridleyho Scotta Vzhlížet ke hvězdám se odehrává deset let po apokalypse. Pilot v podání Jacoba Elordiho se vydává do neznáma, protože zachytí tajemný radiový signál. Thriller Vzpoura rozšiřuje portfolio akčních hrdinů Jasona Stathama. Tentokrát představuje soukromého bezpečnostního specialistu, který při útěku po vraždě svého zaměstnavatele odhalí mezinárodní spiknutí. Animovaná dobrodružná komedie Tajemství džungle vznikla ve spolupráci českých, lotyšských a polských tvůrců. Vypráví o nezapomenutelné prázdninové výpravě do amazonského pralesa, kterou zažije malá Elisabeth se svým bratrem. A v dokudramatu Osamělý vlk přibližuje režisér Ondřej Veverka divákům život a bojové osudy stíhače RAF Josefa Františka.
27. 8. 2026

„Tečky létají všude.“ Zemřela avantgardní umělkyně Jajoi Kusamaová

Ve věku 97 let zemřela japonská avantgardní umělkyně Jajoi Kusamaová. Po celém světě se proslavila díly, do nichž promítala vlastní halucinace. Ať už se jednalo o malby poseté jasně barevnými tečkami, sochy dýní, či zrcadlové instalace budící dojem nekonečna.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.