Zájem o koupi knih už několik let v celkovém objemu stále roste, i když v posledním období o něco pomaleji. Vytrvale ale klesá počet vydaných titulů. „Dlouhodobě se mluví o tom, že český trh se přehřívá,“ podotýká k tomuto trendu Jiří Trávníček z Akademie věd ČR. Zprávu o českém knižním trhu v roce 2017 vydal tento týden Svaz českých knihkupců a nakladatelů.
Objem celého knižního trhu dosáhl v minulém roce osmi miliard korun (včetně DPH), což znamená meziroční nárůst o 2,5 procenta. Mezi roky 2016 a 2017 byl nárůst o 4 procenta.
Ještě rychleji roste segment elektronických a audioknih. Za e-knihy utržili knihkupci loni o zhruba 14 procent více než v roce předchozím; z obratu 135 milionů přitom 5 až 10 procent tvoří nákupy zahraničních, především slovenských zákazníků. Poprvé se prodalo více než milion e-knih, přesto ale knihy v digitální podobě zůstávají jen nepatrným zlomkem celého objemu. Činí asi 1,5 procenta.
Nakladatelé nicméně hlásí o něco méně vydaných titulů. Také tento trend se projevuje už několik let. V roce 2017 vyšlo přibližně 15 300 publikací, zhruba o dvě stovky méně než o rok dřív. Podle předsedy SČKN Martina Vopěnky může pokles způsobovat nelegální kopírování, které devastuje zejména trh s naučnou literaturou. Z celkového počtu vydaných titulů tvoří až polovinu právě skripta, ale také statistiky a metodické příručky, prováděcí pokyny k zákonům a různé účelové tiskoviny.
- Učebnic a vysokoškolských skript loni vyšlo 856 titulů oproti 1172 titulům v roce 2016. Zpráva svazu uvádí, že produkci omezila většina univerzitních nakladatelství.
- Beletristických titulů loni dokonce vyšlo nejméně od roku 2013. V roce 2017 přišlo na pulty knihkupců 4985 titulů beletrie, o rok dříve to bylo 5559.
- Dětských knih loni vyšlo 1844 titulů, o rok dříve to bylo 2157 titulů.
„Projevuje se to, že je v poslední době silně ‚překnížkováno‘. To znamená, že naše nabývání knih hubí nadbytek,“ obává se Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. „Už od poloviny devadesátých let se mluví o tom, že český trh se přehřívá. A najednou se došlo do stavu, kdy už asi není možné další přehřátí,“ domnívá se.
Pořád ale podle jeho názoru platí, že Češi jsou knižní národ, který vyrostl z knihy. „Pokud jde o počet titulů vydaných na tisíc obyvatel, patří Česká republika, navíc s velmi malým trhem, pořád ke špičce. První je Británie, ale ta vydává v podstatě pro celý svět v globálním jazyce,“ ujišťuje.
V porovnání s jinými státy Evropské unie se vydávání v Česku věnuje velký počet subjektů. Jen loni bylo nově registrováno 269 nových. Ke konci loňského roku mělo oprávnění k vydavatelské činnosti už 6986 subjektů; aktivně ale knihy vydává jen asi třetina z nich.
Výrazným rysem změn v nakladatelském prostředí ČR je v poslední době především akviziční činnost velkých nakladatelských domů, která vede ke vzniku velkých uskupení. Týká se to zejména firem Euromedia Group a Albatros Media.
„V roce 2017 také pokračovalo posilování velkých firem na trhu, a to jak v oblasti nakladatelství, tak v oblasti knihkupeckých řetězců. Přesto jim stále nepatří takový tržní podíl, jaký je v Evropě běžný,“ komentuje situaci Martin Vopěnka. „Budeme s napětím očekávat výsledky za rok 2018, které již velmi zřetelně naznačí, jaké jsou vyhlídky českého knižního trhu do dalších let,“ předpokládá.
