„Co po nás zbude? Mně by stačilo nezhebnout!“ Národní divadlo navštívil Emil Hakl

Nahrávám video
Národní divadlo zve na Návštěvu Emila Hakla
Zdroj: ČT24

O konci světa, o stárnutí nebo o pečených kachnách vypráví hra Návštěva, která má ve čtvrtek premiéru na Nové scéně Národního divadla v Praze. Předlohou je povídka Emila Hakla, který se zároveň podílel na její divadelní adaptaci. Režie se ujal Jan Frič a v hlavních rolích se představí Ondřej Pavelka, David Prachař, David Matásek a Saša Rašilov.

„Ale víš co? Někdy mě až vochromí touha to všecko zastavit, stopnout, zatáhnout za brzdu. Víš co! Jsem ve věku, kdy mi umíraj kamarádi. Co po nás zbude? Mně by stačilo zůstat tu. Tady na tom rohu. Stát a čumět! Nikam nejít! Nepokračovat, kurňa! Nezhebnout! Víš, co myslim? Taky to tak cejtíš?“ ptají se „hrdinové“ hry Návštěva.

Hra, která je divadelním debutem jednoho z nejznámějších současných českých spisovatelů Emila Hakla, svádí dohromady čtyři dávné kumpány, kteří pořádají večírek a probírají záležitosti osobní i dějinné, dávno dané a nezvratné, vedou se řeči o zániku lidstva, politice světových velmocí nebo o prohnilosti českých elit.

Řez mužským světem

Leitmotivem jejich klábosení se stává asteroid, jenž má k večeru dopadnout na Zemi. Křehké postavení planety se překrývá se stejně ohroženou a křehkou tělesnou schránkou lidských životů, v těle jednoho z mužů se totiž mezitím uhnízdila smrt.

„Čtyři singl padesátníci, co si tak můžou povídat? Všechno možný. Nejsou to úplní ztroskotanci, ale život se jim možná úplně nepovedl a teď to zjistili. Už jsou na horizontu a začínají klesat z kopečka,“ popisuje David Matásek.

Ondřej Pavelka, Saša Rašilov, David Matásek a David Prachař v představení Návštěva
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

Text hry vychází ze stejnojmenné povídky, kterou Emil Hakl vydal v roce 2014 v souboru Hovězí kostky. Autor v ní popisuje řez mužským světem, aby odkryl všechno, co dokáže pod kůží mužů, procházejících krizí středního věku, ale i zdánlivým úspěchem, bujet a hnisat.

Návštěva bourá pomyslnou stěnu mezi herci a diváky, kteří na začátku stojí u stolků na jevišti jako účastníci rautu a aktéři hry se pohybují mezi nimi. Představení tudíž není vhodné pro diváky s omezenou schopností pohybu a pro diváky na invalidních vozících, upozorňuje Národní divadlo.

Spisovatel Emil Hakl (vlastním jménem Jan Beneš) se narodil roku 1958. Pracoval jako aranžér, knihovník, skladník, strojník, zvukař, textař a redaktor. V roce 2001 vydal povídkovou sbírku Konec světa a o rok později román Intimní schránka Sabriny Black.

Skutečný průlom přišel až s novelou O rodičích a dětech (2002), za niž byl oceněn Magnesií Literou a která patří mezi nejprodávanější díla současných českých autorů. V roce 2008 podle ní režisér Vladimír Michálek natočil stejnojmenný film.

Mezi Haklovy další oceňované romány patří Let čarodějnice, Pravidla směšného chování, Skutečná událost nebo Umina verze. Je dvojnásobným držitelem ceny Magnesia Litera (podruhé za knihu Skutečná událost), nominován byl také za knihu Pravidla směšného chování, za kterou získal Cenu Josefa Škvoreckého.

Emil Hakl
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 3 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 4 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 9 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 11 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...