Ministerstvo kultury ocenilo Bočana či Schmida. Dvě ceny neudělilo, zasáhla do nich politika

Divadlo, hudba, výtvarné umění, film a architektura. Oblasti, v nichž ministerstvo kultury opět ocenilo mistry svého oboru. V Národním divadle byla také předána Státní cena za překladatelské dílo. Letošní ročník se ale neobešel bez neshod. Dvě ocenění udělena nebyla, laureáti nebo jejich zástupci je odmítli převzít.

Video Ceny Ministerstva kultury 2018
video

Záznam: Udělování Cen ministerstva kultury a Státní ceny 2018

Státní cena za překlad byla udělena Heleně Stachové. Překladatelské práci se věnuje od roku 1950, do češtiny převedla na dvě stovky knižních titulů polských autorů, například Slawomira Mrožeka, Stanislawa Lema či Mariusze Szczygiela. 

Za přínos v oblasti hudby byl oceněn Luboš Sluka. „Za celoživotní skladatelskou a redakční činnost a za statečné lidské i odborné postoje v době nesvobody,“ upřesňuje ministerstvo. Sluka je autorem více než stovky různorodých hudebních děl, působil také jako dramaturg Československé televize či šéfredaktor hudebního vydavatelství Panton.

Luboš Sluka
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Kamaryt

Za přínos divadlu, konkrétně například za „rozvoj oboru včetně výchovy nastupující generace“ převzal Cenu ministerstva kultury Jan Schmid. Režisér, dramatik, herec i pedagog  je spojen Studiem Ypsilon. Experimentální soubor založil v roce 1963 a v různých funkcích v něm působí dodnes. 

V oboru výtvarného umění ministerstvo ocenilo manžele Janu a Jiřího Ševčíkovi. Mimo jiné „za výjimečnou kurátorskou, teoretickou a pedagogickou činnost, jakož i za propagaci českého a slovenského výtvarného umění v mezinárodním kontextu“. Oba působili v Národní galerii, Jiří Ševčík také na Akademii výtvarných umění či v Galerii hlavního města Prahy.

Jana Ševčíková a Jiří Ševčík
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Kamaryt

Za celoživotní dílo v oblasti architektury získala ocenění ministerstva Růžena Žertová. Pracovala ve Státním projektovém ústavu obchodu Brno, pod jehož hlavičkou navrhla obchodní domy v Ústí nad Labem, Ostravě či Pardubicích. Od sedmdesátých let navrhovala oděvní doplňky, šperky a svítidla. 

Režisérovi Hynku Bočanovi náleží Cena ministerstva kultury v oblasti kinematografie a audiovize. „Především za jeho filmy ze šedesátých let a tematicky i mravně kontinuální tvorbu s Jiřím Stránským po roce 1989.“ V šedesátých letech Bočan zaujal dramaty Soukromá vichřice či Pasťák, od devadesátých let je spojen s režií příběhů o zlovůli komunistického režimu (Bumerang, Zdivočelá země). V době normalizace natočil například pohádku S čerty nejsou žerty.

Nepřevezmeme, vzkázal prozaik Hájíček a rodina filmaře Schorma

Filmová porota (ve složení fotograf a dokumentarista Petr Francán, teatrolog Vladimír Just, producent a pedagog Ivo Mathé, herečka Taťjana Medvecká a dokumentaristka Ljuba Václavová) na cenu v oblasti kinematografie a audiovize navrhly také in memoriam Evalda Schorma. Rodina filmaře spojeného s československou novou vlnou ale odmítla ocenění převzít.

„Myslíme si, že by bylo ironií osudu, kdyby měl Evald Schorm, který byl téměř celý svůj život osobně i profesně deptán komunistickým režimem, přijmout in memoriam cenu od současné vlády, jež vznikla za výrazné podpory komunistické strany a jež je vedena člověkem, který spolupracoval s StB,“ napsala filmařova manželka Blanka Schormová ministrovi kultury Antonínu Staňkovi (ČSSD). Ministr kultury se proto rozhodl cenu neudělit, což vedlo k nesouhlasu odborné komise. Neudělení ceny prý považuje za nepřijatelné. 

Udělena letos nebyla ani Státní cena za literaturu. I do ní svým způsobem zasáhla politika. Laureát Jiří Hájíček totiž ocenění odmítl převzít, neboť ho vnímá jako zpolitizované. Důvodem je rozhodnutí některých členů odstoupit, aby tak vyjádřili nesouhlas s politikou vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů.