Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov: I hudba má svou genetiku

Česká filharmonie tento týden zahájila novou sezonu s novým šéfdirigentem. Po loni zesnulém Jiřím Bělohlávkovi převzal taktovku americký dirigent ruského původu Semjon Byčkov. Přední český orchestr povede následujících pět let. Kromě zahajovacího koncertu 123. sezony filharmonii řídil také při koncertu ke stému výročí republiky. V orchestru i v hudbě je pro něj důležitá kontinuita, vyplývá z rozhovoru, který poskytl České televizi.

S Českou filharmonií jste nastudoval koncert ke stému výročí republiky. Cítíte, že to znamená pro hudebníky něco zvláštního, když zkouší takovou hudbu?

Hudebníci jsou, stejně jako všichni občané, děti své země. Nikdo nemůže zůstat nedotčen tímto úžasným výročím. Když se zamyslím nad historií, vaše země se konečně po sto letech stala nezávislou, což si přálo tolik generací. Před sto lety vydržela nezávislost pouze několik let a pak byla rozdrcena invazí a válkou, poté další invazí – a konečně až pak se země stala skutečně nezávislou a doufám, že to tak zůstane napořád. Nejsem občanem této země, ale rozhodně sdílím tento pocit, protože koneckonců je aspirací každého národa získat nezávislost a žít tak, jak chce. 

Jakou dramaturgii jste připravil pro Českou filharmonii? Soustředíte se na české skladatele, nebo jste otevřen i zahraničním komponistům?

Vždycky se na repertoár musíme podívat z úhlu toho, co je důležité pro umělce v orchestru, co je důležité pro publikum a také pro hudbu obecně. V tomto musíme nalézt vyváženost, která nám umožní přinést různou hudbu lidem s různým vkusem. Mohou tak objevit věci, které neznali, nebo naopak znovu prožívat, co už zažili. Věřím, že to je naše výsada, podporovat kreativitu. Obrátili jsme se proto na čtrnáct skladatelů, aby pro nás zkomponovali hudbu. Devět z nich jsou Češi a pět není z této země. O jejich hudbu se v příštích letech podělíme s publikem, to je zásadní iniciativa.

A co se týče repertoáru, sezonu zahajujeme druhou symfonií Gustava Mahlera, který se narodil v Čechách, ne v Rakousku, na což svět zapomíná. Týden po zahájení uvedeme Luciana Beria a sedmou symfonii Antonína Dvořáka. Luciano Berio je jeden z nejúžasnějších skladatelů dnešní doby, možná jednou, dvakrát za století se objeví někdo, kdo změní naše vnímání hudby, to, čím hudba může být. A Lucianovi se to povedlo v roce 1968.

Také bych chtěl dodat, že je tu úzký vztah mezi Beriovou symfonií a druhou symfonií Gustava Mahlera Vzkříšení, protože třetí věta Beriovy symfonie je založena na třetí větě Mahlerovy symfonie č. 2. Je to něco, co je pro nás důležité vědět, protože hudba, stejně jako lidé, má svou genetiku. Má své předchůdce a bude mít své následovníky. Berio je člověkem našeho času, ale stejně tak je úzce spojen s hudbou minulosti. 

Proč jste souhlasil s tím, že budete šéfovat České filharmonii? V minulosti jste prý nechtěl vést žádné těleso.

Odpověď je jednoduchá: Zamiloval jsem se.

Jak se nyní cítíte, na začátku všeho, co vás s Českou filharmonií čeká?

Víte, cítím velké vzrušení a radost, ale i velký pocit zodpovědnosti. Znamená to novou stránku mého života a také jeho středobod. Cokoliv můžu udělat, veškerou energii a kreativitu, kterou mám, budu věnovat právě České filharmonii.

Semjon Byčkov se narodil v Petrohradě v roce 1952. Poprvé dirigoval ve čtrnácti letech sbor, v sedmnácti letech již vedl symfonický orchestr a o rok později, kdy vstupoval na Petrohradskou konzervatoř, i operní orchestr. Ve 23 letech emigroval do Spojených států. Rus s americkým občanstvím během své dosavadní kariéry dirigoval prakticky všechny významné orchestry světa, jako jsou například Berlínská a Vídeňská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr nebo Newyorská filharmonie. Pravidelně vystupuje na festivalu BBC Proms. Zároveň sklízí úspěchy v operním žánru, kde řídil například Královskou operu Covent Garden v Londýně, newyorskou Metropolitní operu, Vídeňskou státní operu nebo Salcburský festival.

Semjon Byčkov
Zdroj: Stránky Semjona Byčkova

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Podle něj ale projekt nekončí, pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš.
před 7 hhodinami

Fotbal, ale nikoli americký. Poločasová show na mistrovství ne všechny baví

Během finále mistrovství světa ve fotbale vystoupí Madonna, Shakira a K-popová skupina BTS. Mezinárodní federace FIFA se totiž vůbec poprvé rozhodla vrchol šampionátu ozvláštnit poločasovou show po vzoru Super Bowlu, tedy finále ligy amerického fotbalu NFL. To vede k zamyšlení, jestli se fotbal příliš neamerikanizuje a nepodléhá komerci.
před 7 hhodinami

Zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Satrapiová

Ve věku 56 let zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Marjane Satrapiová. S odkazem na její okolí o tom informovala agentura AFP. Satrapiová se proslavila zejména svým režijním animovaným debutem Persepolis z roku 2007, který byl natočen podle jejího stejnojmenného komiksu. Za snímek dostala na filmovém festivalu v Cannes cenu poroty a vysloužila si i nominaci na Oscara.
před 13 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Scary Movie, Tourettův syndrom i losí odysea

Po třinácti letech se na plátna vrací parodie na horory Scary Movie, dříve v české distribuci známý také jako Děsnej biják. Do kin míří rovněž snímek Přísahám, že za to nemůžu, který s nadhledem přibližuje skutečný příběh muže s Tourettovým syndromem. Nejen za práva menšiny, ale za celé planety bojuje He-Man ve snímku Vládci vesmíru. Franšíza původně vznikla jako rozšíření univerza kolem série akčních figurek v Americe v osmdesátých letech. K divákům v kinech se dostanou i dva tituly s festivalovými úspěchy: španělsko-německá Romería vypráví o pátrání v rodinné minulosti, český dokument AMOOSED: losí odysea natočila o losech etnozooložka Hana Nováková.
před 14 hhodinami

Současná interpretace vrací do barokní hudby život, těší Netopila

Tomáš Netopil je uznávaným dirigentem, několik koncertů pod jeho taktovkou zazní například v červnu na festivalu Smetanova Litomyšl. A to včetně barokní hudby, jíž se dlouhodobě věnuje, sám je hráčem na barokní housle. „Je to moje vášeň, vždycky to pro mě byl únik ze světa romantického velkého orchestru,“ přiznal v rozhovoru s Lukášem Dolanským pro Události, komentáře.
3. 6. 2026

Život v 21. století neustále provází strach, míní autor Včelího bodnutí

S ekonomickými problémy, dysfunkčními vztahy, ale i klimatickou krizí se potýká fiktivní rodina Barnesových. Vypráví o ní román Včelí bodnutí irského prozaika Paula Murrayho. Kniha se dostala do užšího výběru Bookerovy ceny za rok 2023, koncem loňského roku vyšla také česky v překladu Lukáše Nováka. Autor román osobně představil na květnovém Světu knihy.
3. 6. 2026

Hříšní lidé města pražského se dostali na jeviště

Podle populárních kriminálních povídek Jiřího Marka vznikl v časech Československa televizní seriál a nyní poprvé získali Hříšní lidé města pražského i jevištní podobu. Mordparta s radou Vacátkem v čele tak řeší případy z prvorepublikového podsvětí v pražském divadle ABC.
2. 6. 2026

Obrazem: Milostný dopis Bajkalu zachycuje krásu i ohrožení jezera

Bajkal je nejstarší, biologicky nejrozmanitější a nejhlubší jezero na světě. Gabriela Bulišová a Mark Isaac dokumentovali prostřednictvím fotografií, videa i zvuku jeho proměny v kontextu environmentálních změn. Svoje svědectví teď předkládají na výstavě The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu v pražském Domě fotografie.
2. 6. 2026
Načítání...