Interiéry, kostýmy i umění. Inez Tuschnerová si vystačila s textilem

Moravská galerie připomíná výstavou výraznou osobnost brněnské divadelní scény. Inez Tuschnerová byla významnou kostýmní výtvarnicí, prací s textilem je ale známá i ve volné tvorbě. Především díky inovativnímu zpracování netkané textilie, tzv. art protis.

Kostým žije a existuje, když ho má herec na sobě, tvrdila Inez Tuschnerová. Podstatnou částí jejích výtvarných aktivit byly divadelní kostýmy, navrhovala je více než šedesát let.  

„Její návrhy po výtvarné stránce výrazně přesahují to, co od prakticky koncipovaných návrhů pro zhotovení divadelních kostýmů očekáváme. Svým výrazným výtvarným rukopisem tvoří samostatná umělecká díla, která jsou úzce propojena s autorčinou volnou tvorbou i textilními pracemi na poli užitého umění,“ upozornil hudební vědec Jiří Zahrádka.

Moravská galerie Inez Tuschnerovou ale představuje především ve spojení s art protis. Tato textilní technologie vznikla v brněnském Výzkumném ústavu vlnařském spoluprací technologů s výtvarnými umělci. Na prvních realizacích se v šedesátých letech podílel například Jiří Trnka anebo právě Inez Tuschnerová.  

„Na podkladovou vrstvu z vlněného rouna se kladou kolážovitým způsobem vrstvy vlněných česanců a závisí na výtvarníkovi, jestli použije silnou vrstvu, která vytváří reliéf, nebo tenkou transparentní vrstvu,“ popisuje art protis kurátorka výstavy Andrea Březinová.

Na oděvy ne, pro umění dobrý

Netkaná textilie se původně měla využívat v oděvním průmyslu, pro takové využití se ale ukázala jako nevhodná, uplatnění našla ovšem v umění. Tuschnerová ji využívala pro kostýmní návrhy, volnou tvorbu i realizace v architektuře. Její textilní dekokrace mnohdy pokrývaly celý interiér, například ve vinárně hotelu Slovan v Košicích. Žádné takové architektonické práce se ale nezachovaly, pouze na dobových fotografiích.

Nahrávám video

Ztraceny jsou zřejmě i mnohé další práce Inez Tuschnerové. V devadesátých letech umělkyně onemocněla, její ateliér se musel rychle přestěhovat a většina jejích děl se nedochovala. Některá ale pomohl zachránit kurátor brněnské výstavy Jiří Zahrádka, jehož s Inez Tuschnerovou pojilo přátelství.

Po smrti umělkyně v roce 2015 věnoval Zahrádka předměty do sbírek Moravské galerie. Ta Inez Tuschnerovou jako představitelku art protis připomíná do 27. ledna.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
před 7 hhodinami

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
před 20 hhodinami

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
16. 10. 2026‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.