Z výstavy Inez Tuschnerová: art protis v umění

Interiéry, kostýmy i umění. Inez Tuschnerová si vystačila s textilem

Moravská galerie připomíná výstavou výraznou osobnost brněnské divadelní scény. Inez Tuschnerová byla významnou kostýmní výtvarnicí, prací s textilem je ale známá i ve volné tvorbě. Především díky inovativnímu zpracování netkané textilie, tzv. art protis.

 

Kostým žije a existuje, když ho má herec na sobě, tvrdila Inez Tuschnerová. Podstatnou částí jejích výtvarných aktivit byly divadelní kostýmy, navrhovala je více než šedesát let.  

„Její návrhy po výtvarné stránce výrazně přesahují to, co od prakticky koncipovaných návrhů pro zhotovení divadelních kostýmů očekáváme. Svým výrazným výtvarným rukopisem tvoří samostatná umělecká díla, která jsou úzce propojena s autorčinou volnou tvorbou i textilními pracemi na poli užitého umění,“ upozornil hudební vědec Jiří Zahrádka.

Moravská galerie Inez Tuschnerovou ale představuje především ve spojení s art protis. Tato textilní technologie vznikla v brněnském Výzkumném ústavu vlnařském spoluprací technologů s výtvarnými umělci. Na prvních realizacích se v šedesátých letech podílel například Jiří Trnka anebo právě Inez Tuschnerová.  

„Na podkladovou vrstvu z vlněného rouna se kladou kolážovitým způsobem vrstvy vlněných česanců a závisí na výtvarníkovi, jestli použije silnou vrstvu, která vytváří reliéf, nebo tenkou transparentní vrstvu,“ popisuje art protis kurátorka výstavy Andrea Březinová.

Na oděvy ne, pro umění dobrý 

Netkaná textilie se původně měla využívat v oděvním průmyslu, pro takové využití se ale ukázala jako nevhodná, uplatnění našla ovšem v umění. Tuschnerová ji využívala pro kostýmní návrhy, volnou tvorbu i realizace v architektuře. Její textilní dekokrace mnohdy pokrývaly celý interiér, například ve vinárně hotelu Slovan v Košicích. Žádné takové architektonické práce se ale nezachovaly, pouze na dobových fotografiích.

Video Události v kultuře
video

Moravská galerie v Brně připomíná Inez Tuschnerovou

Ztraceny jsou zřejmě i mnohé další práce Inez Tuschnerové. V devadesátých letech umělkyně onemocněla, její ateliér se musel rychle přestěhovat a většina jejích děl se nedochovala. Některá ale pomohl zachránit kurátor brněnské výstavy Jiří Zahrádka, jehož s Inez Tuschnerovou pojilo přátelství.

Po smrti umělkyně v roce 2015 věnoval Zahrádka předměty do sbírek Moravské galerie. Ta Inez Tuschnerovou jako představitelku art protis připomíná do 27. ledna.