Umění i život se musí ohmatat, ví výtvarník a farář Lumír Čmerda

Farář a výtvarník Lumír Čmerda je zastáncem myšlenky, že umění si může každý osahat. Na svou aktuální výstavu v pražské Nové síni proto zve i zrakově postižené. Sedmaosmdesátiletý malíř, grafik a sochař začal tvořit na počátku šedesátých let v Ostravě, kam přišel jako farář husitské církve.

Video Události v kultuře
video

Optické i haptické umění Lumíra Čmerdy

Návštěvníkům pražské galerie představuje Lumír Čmerda – jak oznamuje název výstavy – nejen dřevěné reliéfy. Nicméně právě plastičnost některých jeho děl umožňuje nevidomým a zrakově postiženým vnímat umění. „Moje reliéfy nejsou jen optické, ale i haptické umění,“ podotýká Čmerda.

Původně byl farářem, jenže komunistický režim ho v šedesátých letech křivě obvinil z pobuřování a práci duchovního mu zakázal. Přes kamaráda se dostal k místu výtvarníka v Parku kultury a oddechu v Praze. Tvořil třeba plakáty na koncerty Waldemara Matušky.

Lumír Čmerda a Jiří Suchý, který zahajoval jeho výstavu v Nové síni

Zdroj: Galerie Nová síň
Autor: Jaroslav Kučera

„Za necelých patnáct let si totéž ministerstvo vnitra, které mě vyhodilo ze zaměstnání, u mě koupilo reliéf. To je dobrá pomsta z mé strany, myslím si,“ podotýká Čmerda k paradoxu své výtvarné kariéry.

Místo požadovaných znaků komunistických států přitom zobrazil na plastice kostely a křesťanské stavby. Provokace prošla, s jinými díly u ostravské výtvarné komise ale narazil, na výstavě je třeba k vidění dřevěný reliéf, na němž posuzovatelům vadil tvar skládacího oltářního obrazu.

V roce 2004 se vrátil ke kázání. Jako farář působil dalších sedm let, do svých osmdesáti. Tvořit ale nepřestal, ilustroval například knihu o Praze a vytvořil ilustrace k Erbenově Kytici nebo k pohádkám Boženy Němcové.

Jeho „nejen dřevěné reliéfy“ si je v Nové síni možné prohlédnout nebo ohmatat ještě do 21. července.