Farář a výtvarník Lumír Čmerda je zastáncem myšlenky, že umění si může každý osahat. Na svou aktuální výstavu v pražské Nové síni proto zve i zrakově postižené. Sedmaosmdesátiletý malíř, grafik a sochař začal tvořit na počátku šedesátých let v Ostravě, kam přišel jako farář husitské církve.
Umění i život se musí ohmatat, ví výtvarník a farář Lumír Čmerda
Optické i haptické umění Lumíra Čmerdy (zdroj: ČT24)
Návštěvníkům pražské galerie představuje Lumír Čmerda – jak oznamuje název výstavy – nejen dřevěné reliéfy. Nicméně právě plastičnost některých jeho děl umožňuje nevidomým a zrakově postiženým vnímat umění. „Moje reliéfy nejsou jen optické, ale i haptické umění,“ podotýká Čmerda.
Původně byl farářem, jenže komunistický režim ho v šedesátých letech křivě obvinil z pobuřování a práci duchovního mu zakázal. Přes kamaráda se dostal k místu výtvarníka v Parku kultury a oddechu v Praze. Tvořil třeba plakáty na koncerty Waldemara Matušky.
Lumír Čmerda a Jiří Suchý, který zahajoval jeho výstavu v Nové síni
„Za necelých patnáct let si totéž ministerstvo vnitra, které mě vyhodilo ze zaměstnání, u mě koupilo reliéf. To je dobrá pomsta z mé strany, myslím si,“ podotýká Čmerda k paradoxu své výtvarné kariéry.
Místo požadovaných znaků komunistických států přitom zobrazil na plastice kostely a křesťanské stavby. Provokace prošla, s jinými díly u ostravské výtvarné komise ale narazil, na výstavě je třeba k vidění dřevěný reliéf, na němž posuzovatelům vadil tvar skládacího oltářního obrazu.
„Prostě jsem se snažil, abych zůstal věrný sám sobě, přestože to byl za minulého režimu poměrně obtížné,“ říká Lumír Čmerda.
V roce 2004 se vrátil ke kázání. Jako farář působil dalších sedm let, do svých osmdesáti. Tvořit ale nepřestal, ilustroval například knihu o Praze a vytvořil ilustrace k Erbenově Kytici nebo k pohádkám Boženy Němcové.
Jeho „nejen dřevěné reliéfy“ si je v Nové síni možné prohlédnout nebo ohmatat ještě do 21. července.