A jak byste se zachovali vy? Otázka, která provází návštěvníky interaktivní výstavy 100py (stopy) v plzeňském prostoru DEPO2015. Vznikla jako příspěvek ke stoletému výročí Československa a prostřednictvím příběhu fiktivní rodiny se vrací k pěti zásadním událostem naší historie.
Plzeňské „Vyprávěj“: 100py Československa v osudech rodiny Němcovy
100py Československa v Plzni: Pět generací na jedné výstavě (zdroj: ČT24)
Virtuálním průvodcem výstavou, a tedy i osudem pěti generací smyšlené rodiny, je herec Václav Neužil. „Co byste udělali, abyste přežili a nikomu nemuseli ubližovat nebo se úplně podvolit ve chvíli, kdy by byla vaše rodina přímo ohrožena?“ ptá se návštěvníků. Ti mohou hlasovat, jestli by se rozhodli stejně nebo jinak než rodina Němcova.
Její členové jsou postaveni postupně před rozhodnutí, která museli řešit i mnozí obyvatelé Československa. Malé dějiny Němcových jsou rozděleny do pěti místností – každá představuje jinou dobu a jinou situaci.
Od kavárny ke garáži
Za prvními dveřmi vstoupí návštěvníci do předválečné doby, do kavárny plzeňského hotelu Continental. „Je rok 1938 a paní Němcová řeší, jestli se pro dobro rodiny vzdá své víry,“ popisuje úvodní dilema ředitel DEPO2015 Jiří Suchánek.
Škodovácká dílna z 50. let, s uniformou lidových milicí
Následuje rok 1949, v němž se rodina musí vzdát svého obchodu s porcelánem a pan Němec nastupuje do plzeňské Škodovky. Další místnost ze sedmdesátých let je zařízena jako koupelna té doby. Němcovi se v ní rozhodují o členství v komunistické straně s ohledem na svou minulost i na budoucnost svých dětí.
Cesta po fiktivních osudech končí v garáži – v roce 1987. „Rodina Němcových se pod záminkou dovolené v Jugoslávii snaží emigrovat, takže kromě výjezdních doložek a cestovních pasů mají ve své Škodě 120 ukryté i valuty,“ popisuje expozici Suchánek.
Spejbl, Nagano i Lenin
Na shromáždění desítek předmětů denní potřeby, které by pomohly vytvořit v jednotlivých místnostech odpovídající dobovou atmosféru, se podíleli i Plzeňané. Vedle věcí donesených od obyvatel západočeského města jsou k vidění i předměty od slavných plzeňských rodáků: loutky Spejbla a Hurvínka, stavebnice Ladislava Sutnara, olympijská vzduchovka Kateřiny Emmons nebo zlatá medaile z Nagana Martina Straky.
Kopačky bývalého hráče plzeňské Viktorie Pavla Horvátha
Uplynulé století v Plzni přibližují vedle předmětů také fotografie, texty a archivní audio- a videozáznamy. Součástí expozice je také venkovní výstava. Na nádvoří bývalého depa se opět do pozornosti dostává desítka soch vytvořených od padesátých let do současnosti. Kdysi byly součástí veřejného prostoru, dnes leží zapomenuty a mnohdy poničeny v depozitářích.
„Bylo by skvělé, kdyby se našel mecenáš, který by je pomohl zrestaurovat,“ upozorňuje Jiří Suchánek, že ačkoliv díla sloužila k režimní propagandě, neznamená to, že nejsou umělecky hodnotná. K vidění je před galerií socha Lenina, sídlištní socha racků nebo plastika Návrat z kosmu.
Vydat se kolem nich po plzeňských 100pách mohou návštěvníci do konce října.