Možnost být člověkem. Úšklebkem století komentuje Jiří Kolář i srpen 1968

Díla výtvarníka a básníka Jiřího Koláře byla často i jeho komentářem ke světu. Od poloviny čtyřicátých let až do závěru svého života v roce 2002 tak svými kolážemi vytvořil jakýsi „orbis pictus“ - svět v obrazech - tehdejší doby. Národní galerie nyní o ní podává zprávu prostřednictvím více než dvou stovek Kolářových děl. Základem výstavy Úšklebek století je cyklus Týdeník 1968, v němž výtvarník komentoval srpnovou okupaci.

Jiří Kolář patřil k zakladatelům surrealismem ovlivněné Skupiny 42. V padesátých letech byl devět měsíců držen ve vyšetřovací vazbě za údajně protistátní sbírku Prométheova játra. Podepsal Chartu 77 a v roce 1980 se rozhodl zůstat v Paříži, kam přijel na pozvání Centre Pompidou. V Československu tehdy nesměl vystavovat. Do vlasti se vrátil až po revoluci.

A celou dobu si to, co zažil, viděl a pozoroval, zaznamenával. Jako deník mu sloužila jeho tvorba. Na mnohých jeho kolážích je uveden čas vzniku, cíleně pak na konci šedesátých let vytvářel kolážové Týdeníky. 

Hodnoty, jichž se musíme držet

V roce 1968 jím otřásla okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. V deníkových kolážích kombinoval novinové články, oznámení, díla starých mistrů i současných umělců, vlastní texty nebo třeba i upomínky a pozvánky.

Původně mělo pro Týdeník vzniknout 52 listů, tedy pro každý týden jeden, v týdnu po srpnových událostech ale Kolář vytvořil i několik koláží za den. Rok 1968 nakonec dokumentuje šedesát šest stran.

Koláže Jiřího Koláře jako komentář doby (zdroj: ČT24)

„Některé úryvky jsou psané i v ruštině. Kolář vždycky odrážel dobu, ve které žil, vždycky ji mísil s hodnotami, jichž se musíme držet,“ upozorňuje kurátorka Milena Kalinovská. „Těmi hodnotami byla otázka pravdy, otázka svobody a otázka mít možnost být člověkem.“

Kolářů výtvarný pohled na dobu, v níž žil, vystavuje Národní galerie v paláci Kinských do 2. září. Název výstavě - Úšklebek století - dala stejnojmenná koláž z roku 1961. Vznikla jako ilustrace ke knize M. G. Lewise Mnich.