O vraždě studentky prvního ročníku medicíny Ľudmily Cervanové se hovoří již téměř čtyři desítky let. Do českých kin nyní vstoupil svérázný dokumentární snímek Roberta Kirchhoffa, který bolestně poukazuje na skutečnost, že případ zůstává stále otevřený, ačkoliv „viníci“ byli již oficiálně odsouzeni. Dokonce dvakrát. Jeden z nejvýraznějších slovenských dokumentů poslední doby Kauza Cervanová přináší do biografů přehlídka Současný slovenský film. Snímek koprodukovala Česká televize.
Kauza Cervanová zpochybňuje systém (česko)slovenské justice
Tělo Ľudmily Cervanové bylo nalezeno na břehu řeky roku 1976 a brzy poté byl případ jako nevyjasněný odložen. Po intervenci někdejšího prezidenta Gustáva Husáka byl opět otevřen a roku 1982 odsoudily socialistické soudy skupinu sedmi mladých mužů dohromady na 108 let vězení.
V nejtěžších věznicích Československa si muži odseděli dlouhé roky, dokud sametová revoluce v roce 1989 nepřinesla šanci na nový proces. V roce 2004 byli však obžalovaní, navzdory novým důkazům zpochybňujícím jejich vinu, opět odsouzeni.
Dnes je z nich sedm stárnoucích mužů, kteří tvrdí, že byli zneužiti konspirací komunistického režimu. Aby přesvědčili veřejnost a soudy o své nevině, rozhodli se podstoupit zkoušku na detektoru lži. Ani v jednom případě nebyla prokázána lež.
„Není to detektivní film“
Filmař Robert Kirchhoff se o případ Cervanová začal zajímat v roce 2003, kdy se jím zabýval Krajský soud v Bratislavě. Tehdy se podle svých slov naposledy setkal s vlídnou tváří slovenského soudnictví a mohl u soudu pořizovat záznamy. Když ho však temný příběh uhranul a on začal pátrat po spojitostech kauzy, vstřícnost soudů se obrátila v pravý opak.
Kirchhoff nakonec ohledání kauzy věnoval deset let života. Původně toužil natočit psychodrama nebo se pokusit o rekonstrukci případu. Nakonec vytvořil spíš osobitou reportáž s prvky dramatu. Film je zároveň svým způsobem časosběrným dokumentem, který vznikal šest let v kameře a další dva roky ve střižně.
Pátrání se komplikovalo i nemožností seznámit se s kompletními spisy. Později se dostal k fragmentům utajovaných dokumentů o vyšetřování a ačkoliv byly do jisté míry poničeny, přesto zásadně zpochybňují oficiální a veřejnou verzi případu. „Není to detektivní film a nemá jím být,“ zdůrazňuje Kirchhoff. Smyslem snímku nemá být investigace, nýbrž občanské vyjádření k politickému a justičnímu systému.
Prezident Gašparovič mlčí
Z neprůhledné kauzy Cervanová se stal svého času dokonce vzorový případ prezentovaný jako mistrovský kousek slovenských vyšetřovatelů a soudců. Nynější prezident republiky Ivan Gašparovič ho sám během svého působení na právnické fakultě vykládal studentům. V současnosti se však ke kauze Cervanová odmítá vyjádřit.
GALERIE
Natáčení snímku / vlevo Robert Kirchhoff zdroj: KauzaCervanova.com
Kirchhoffův film především upozorňuje na nedůvěryhodný systém (česko)slovenského soudnictví. Jde o téma, se kterém se Kirchhoff nesetkal poprvé. V roce 2011 produkoval film Zuzany Piussi Nemoc třetí moci, který mapuje zoufalé poměry ve slovenské justici. Kvůli natáčení byla Piussi trestně stíhána, v lednu 2013 však policie stíhání zastavila.
Téma justiční zvůle je zároveň univerzální, neboť otázka nespravedlivě nebo svévolně odsouzených se klade v každé zemi světa. „Kdo poví pravdu, nebude šťastný,“ říká jedna z postav filmu. Zdá se, že právní instituce nemají o pravdu žádný zájem. Film klade obrovské množství otázek, které se týkají konkrétních faktů i obecného tázání po skrytosti pravdy.
Snímek se skládá z dobových dokumentů, rekonstrukcí, rozhovorů, které jsou působivě sestříhány v hutné asociace upomínající na styl Karla Vachka. Sugestivní proud filmu utváří nápaditá kamera Jána Meliše a dramatická hudba Petera Zagara.
Kauza Cervanová zůstává palčivým způsobem neukončená. Odsouzení v současnosti čekají na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který je poslední instancí schopnou rozhodnout, jestli zemřou jako vrahové. Bolestná otevřenost ovšem trápí každého diváka, který by chtěl doufat v existenci právního státu nebo v odpovědnost mocných.
Dokument Kauza Cervanová přichází do českých kin jako součást přehlídky Současný slovenský film. Kolekce pěti nejvýraznějších slovenských filmů loňského roku je složená ze tří celovečerních dokumentů (Krehká identita režisérky Zuzany Piussi, Nový život režiséra Adama Oĺhy a Kauza Cervanová) a dvou celovečerních hraných filmů (Můj pes Killer režisérky Miry Fornayové a Ďakujem, dobre režiséra Mátyáse Priklera). Více o přehlídce hledejte zde. Další informace o filmu Kauza Cervanová zde.