Až do 28. února budou ve Šternberském paláci v Praze v rámci výstavy Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty k vidění originály dopisů Perchty z Rožmberka, nazývané také Bílou paní Rožmberskou. Vůbec poprvé je k těmto účelům zapůjčil Státní oblastní archiv v Třeboni.
Výstava ve Šternberském paláci ukazuje i dopisy „Bílé paní“
Výstava Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty nabízí návštěvníkům až do 4. března rozsáhlou kolekci renesančních portrétů a osobních předmětů nejvyšší české a moravské šlechty. Do konce února ji doplní právě zmiňované dopisy Perchty z Rožmberka, spolu s jejím nejstarším portrétem, který byl vytvořen na přání vzdálených potomků jejího rodu.
- Perchta byla dcerou Oldřicha II. z Rožmberka a vyrůstala na hradě v Českém Krumlově. Ucházela se o ni řada ženichů, ale otec ji proti její vůli provdal za Jana z Lichtenštejna. Sám Jan byl k Perchtě často hrubý, ústrky zažila i ze strany jeho matky a sestry, které s nimi na zámku v Mikulově žily.
Mezi léty 1450 až 1470 napsala 25 dopisů, které popisovaly její utrpení. Dnes jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Nakonec ji „osvobodila“ až smrt manžela, po které se vrátila znovu do Českého Krumlova.
Ve druhé polovině 17. století si Perchtiných dopisů v rožmberském archivu všiml barokní historik Bohuslav Balbín, který toužil odhalit v legendě o bílé paní, která se od nepaměti měla zjevovat na zámcích pánů z Rožmberka a z Jindřichova Hradce a ohlašovat tak osudy členů jejich rodů, skutečnou osobu. Perchta se svým smutným a dojemným příběhem se k tomu mimořádně hodila a snad proto se Balbín rozhodl ztotožnit tuto středověkou šlechtičnu s legendární bílou paní. Balbín dokonce „identifikoval“ její údajný portrét mezi obrazy v galerii jindřichohradeckého zámku. Jednalo se zjevně o fiktivní podobiznu, protože dáma na obraze je oblečená podle módy sklonku 16. století a s největší pravděpodobností představuje některou z hradeckých či rožmberských šlechtičen. Podobizna byla zjevně k tomuto účelu vybrána z důvodu, že má žena na sobě bílý oděv, který v minulosti v některých regionech symbolizoval smutek a truchlení. Balbín tak stvořil legendu, která je spojována s portréty rožmberské bílé paní a jejího manžela dodnes. - zdroj: NPÚ, castle.ckrumlov.cz
Výstava je jedním z vrcholů Roku renesanční šlechty, kterým Národní památkový ústav ve spolupráci s Národní galerií v Praze veřejnosti představil nejvýznamnější rody, jež ovlivňovaly chod českých zemí v období renesance. Nechybí tak portréty pánů z Hradce, Rožmberků, Smiřických, Šliků, Redernů, Lobkowiczů, Žerotínů nebo Dietrichsteinů.
Součástí výstavy jsou také dochované renesanční textilie a příklady šperků. Výstavu doplňuje přednáškový cyklus a tematicky zaměřené workshopy.