Příběh tzv. Tří králů – Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka – patří mezi nejslavnější kapitoly českého protinacistického odboje. O osudu trojice, která se na dopisy pro gestapo podepisovala B+M+M, a tak získala svou přezdívku, nyní vychází komiks. Činy odbojářů má připomenout hlavně mladým lidem.
Tři králové znovu ožívají v komiksu. Jejich příběh má ukázat, že Češi nejsou jen zbabělci
S blížícím se koncem komiksu a změnou atmosféry ubývá v obrázcích barevnosti (zdroj: ČT24)
Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek vytvořili na území protektorátu Čechy a Morava významnou odbojovou síť, která dodávala Spojencům zásadní zpravodajské informace. Autor komiksu Milan Ležák propátral všechna místa, která byla s činností Tří králů spojená. „Když si člověk postojí na tom kterém místě a projde si trasu, kde se například něco odehrávalo, pak se v tom lépe zorientuje, než když o tom jen čte,“ řekl.
V komiksu čtenáři najdou přes pět set obrázků, na jejichž skicách výtvarník Michal Kocián pracoval víc než rok. „Chci promítnout do všech tváří emoce, a tím pádem je i barevnost taková, že čím se komiks blíží ke konci, tím temnější je,“ vysvětlil Kocián svůj postup. A protože se snažil zachytit atmosféru okupované Prahy co nejpřesněji, vycházel i z dobových fotografií.
Komiks o Třech králích
Kovbojské exploze
Komiksová kniha je zpracovaná tak, aby osud Balabána, Mašína a Morávka přiblížila zejména mladým lidem. „Neustále se říká, že Češi nikdy nebojovali, že jsou Češi zbabělci a tak dál. Toto je zářný příklad, že to není pravda,“ popsal svou motivaci Ležák. „Pro mě jsou Tři králové v podstatě naši českoslovenští kovbojové, kteří bojovali,“ doplnil Kocián.
Trojice odbojářů se kromě předávání informací na Západ proslavila i organizováním výbuchů na území Německa – v Lipsku, Berlíně a Mnichově. Nacisté ale úspěšnou skupinu nakonec odhalili; Balabán i Mašín skončili v rukou gestapa, které je zavřelo ve své vyšetřovací vazbě v pankrácké věznici.
„U plukovníka Balabána nevíme, kde přesně byl umístěný, protože se nám žádné záznamy nedochovaly. U podplukovníka Mašína víme, že byl na cele číslo 10,“ uvedl badatel Jiří Košař. I ve vězení se přitom gestapo Josefa Mašína obávalo; dozorci k němu na celu chodili ve dvojici, k výslechu ho vozili ve svěrací kazajce.
Oba odbojáře nakonec nacisté zastřelili – Josefa Balabána na podzim roku 1941 v ruzyňské jízdárně, Josefa Mašína po atentátu na Heydricha roku 1942 v kobyliské střelnici. Václav Morávek unikal Němcům až do jara 1942. Gestapo ho nezatklo, padl ale v boji nedaleko Pražského hradu.