Tři králové znovu ožívají v komiksu. Jejich příběh má ukázat, že Češi nejsou jen zbabělci

2 minuty
S blížícím se koncem komiksu a změnou atmosféry ubývá v obrázcích barevnosti
Zdroj: ČT24

Příběh tzv. Tří králů – Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka – patří mezi nejslavnější kapitoly českého protinacistického odboje. O osudu trojice, která se na dopisy pro gestapo podepisovala B+M+M, a tak získala svou přezdívku, nyní vychází komiks. Činy odbojářů má připomenout hlavně mladým lidem.

Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek vytvořili na území protektorátu Čechy a Morava významnou odbojovou síť, která dodávala Spojencům zásadní zpravodajské informace. Autor komiksu Milan Ležák propátral všechna místa, která byla s činností Tří králů spojená. „Když si člověk postojí na tom kterém místě a projde si trasu, kde se například něco odehrávalo, pak se v tom lépe zorientuje, než když o tom jen čte,“ řekl.

V komiksu čtenáři najdou přes pět set obrázků, na jejichž skicách výtvarník Michal Kocián pracoval víc než rok. „Chci promítnout do všech tváří emoce, a tím pádem je i barevnost taková, že čím se komiks blíží ke konci, tím temnější je,“ vysvětlil Kocián svůj postup. A protože se snažil zachytit atmosféru okupované Prahy co nejpřesněji, vycházel i z dobových fotografií.

Komiks o Třech králích
Zdroj: ČT24

Kovbojské exploze

Komiksová kniha je zpracovaná tak, aby osud Balabána, Mašína a Morávka přiblížila zejména mladým lidem. „Neustále se říká, že Češi nikdy nebojovali, že jsou Češi zbabělci a tak dál. Toto je zářný příklad, že to není pravda,“ popsal svou motivaci Ležák. „Pro mě jsou Tři králové v podstatě naši českoslovenští kovbojové, kteří bojovali,“ doplnil Kocián.

Trojice odbojářů se kromě předávání informací na Západ proslavila i organizováním výbuchů na území Německa – v Lipsku, Berlíně a Mnichově. Nacisté ale úspěšnou skupinu nakonec odhalili; Balabán i Mašín skončili v rukou gestapa, které je zavřelo ve své vyšetřovací vazbě v pankrácké věznici.

„U plukovníka Balabána nevíme, kde přesně byl umístěný, protože se nám žádné záznamy nedochovaly. U podplukovníka Mašína víme, že byl na cele číslo 10,“ uvedl badatel Jiří Košař. I ve vězení se přitom gestapo Josefa Mašína obávalo; dozorci k němu na celu chodili ve dvojici, k výslechu ho vozili ve svěrací kazajce.

Oba odbojáře nakonec nacisté zastřelili – Josefa Balabána na podzim roku 1941 v ruzyňské jízdárně, Josefa Mašína po atentátu na Heydricha roku 1942 v kobyliské střelnici. Václav Morávek unikal Němcům až do jara 1942. Gestapo ho nezatklo, padl ale v boji nedaleko Pražského hradu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...