Každá výstava tohoto autora střední generace, absolventa AVU a dlouholetého asistenta v ateliéru Jiřího Načeradského, je vždy dobrodružstvím. Je totiž nejen dokladem dynamického vývoje tohoto plodného autora, ale také další zprávou o jeho na české poměry naprosto nekonvenčním a zcela atraktivně-fantastickém, i když nelehkém životě.
Otto Placht: Hablador aneb poselství Amazonie
Placht již před lety našel neuvěřitelné zalíbení v barevném prostředí zcela původní, živé a divoké peruánské Amazonii. Život a práce v tomto expresivně působícím divokém a inspirativním prostředí se nesmazatelně otiskly v Plachtově díle, samozřejmě také v jeho myšlení, přístupu k divoké přírodě i k jeho vnímání současného světa, jeho přírody, vývoje, úpadku, stavu…
Otto Placht:Hablador, Galerie Belária, Praha 4,Modřany, Pod Belárií 2, 1.patro, tramvaj 3 a 17, stanice Belárie, výstava potrvá do 17.března 2013, otevřeno v běžné pracovní době.
Ovlivněn celou řadu informačních a filosofických vstupů, jako například Davidem Bohmem, hnutím New Age, fraktální geometrií, ale také evropským symbolismem, dekadencí, surrealismem i groteskou vlastně takřka nemohl najít jiný spojovací moment a katalyzátor, než pobyt v divokém prostředí džungle, objatý jejími barvami a dary i nedary, které lze zde potkat. Poznává nové rituály, zásady, jiný plnokrevný způsob života i vnímání, neznámou magickou energii… Rve se s nimi, přijímá a nepodléhá, spolupracuje,učí se i sám se stává pedagogem, vzdaluje se Evropě a podává jí přitom poctivé a láskyplné zprávy. Stává se nečekanou atrakcí, je jedním z mála, kdož zcela otevřeně přijímají, po roce 1990 možný pohyb a vývoj, vzdalujíc se středoevropské rutině, smutku, šedému vnímání.
Jeho jihoamerické postavení a role roste, práce zasahuje postupně i do užitého umění, zabývá se tiskem, výzkumem barev, architekturou, objekty… A přitom stále maluje a podává zprávy. Tentokrát v malé intimní galerii, která již několik let zdobí pražské modřanské skoro nábřeží.
Sám se přiznává, že určujícím pro něho byl zážitek džungle jako komplexního, všezahrnujícího systému. Nejvíc ho zajímala soustava vědění, která pochází jen z přírodní zkušenosti. Když jsou lidé zcela závislí na tom, co džungle dá a co si vezme, tak musejí přesně rozumět tomu, jak se k ní jako k vše prostupujícímu systému chovat.
- Otto Placht - výstava Hablador zdroj: Galerie Belária
- Otto Placht - výstava Hablador zdroj: Galerie Belária
Že tomu indiáni opravdu rozumějí, je ale samozřejmě idealistická představa. Všichni jejich dědečkové dnes říkají: „Jó, naši dědečkové, ti to ještě uměli, ti komunikovali s duchy, my už s nimi kontakt ztrácíme.“ Placht připomíná, že skoro v každé kultuře můžeme najít mýtus, podle něhož v minulosti existovala jakási původní harmonie, z níž jsme byli vrženi do současnosti. Tudíž lidé, kteří žili v minulosti, měli blíž k původní síle, a proto toho věděli víc. Podobně rostliny, které dnes indiáni používají ke všem možným účelům, zvlášť léčivým, mají podle nich silného ducha pouze tehdy, jsou-li doneseny z divoké džungle. Přírodní národy žijí ve světonázoru, že veškerý fyzický svět má svůj ekvivalent ve světě duchovním, tudíž neexistuje nic, co by nemělo svůj obraz v tomto „jiném“ světě. A onen jiný svět se z rostliny vytrácí, pokud není přinesena z divokého prostředí, ve kterém rostla.
Výstava Hablador, kterou Placht mimo jiné zahájil i kritickou poznámkou o současné ekologické devastaci celých peruánských oblastí, doprovodil literárně i významově bohatým textem v přikládané skládačce. Vystavená díla skutečně dokládají další fázi v Plachtově díle – původní nádherně barevně naplněné struktury, jasně reagující na barevné a významové signály místa, jsou postupně zaplňovány jakoby jednoduchými zprávami o vnímaném prostředí, jsou zabydlovány dějem, postavami s reálnými úkoly i strastmi, Peruánci tančícími, snícími, žijícími…
Sdělnost nového typu, kterou Placht představuje, dává mnoha návštěvníkům čitelnější klíče k četbě, jiným pak připomíná, že je Placht velkým malířem a že postava, děj a s tím spojené výrazivo a nejrůznější zprávy v nových vrstvách naopak ještě obohacují původní expresivně emocionální barevné strukturální poselství Amazonie. Nádherný barevný rejstřík, pro Plachta tak typický,zůstává a vede nás autorovým světem zcela spolehlivě. Navíc rozeznívá příznivé vibrace přijetí. Nezapomeňte – je to důležitá výstava a pokud budete chtít porozumět, nechte si čas a čtěte Plachtovy texty. Nejsou jednoduché, avšak nabíjejí.