Hrabal jako loutka. Američanka natáčí Příliš hlučnou samotu

Hrabalova próza Příliš hlučná samota se v polovině 90. let dočkala první a zatím jediné filmové adaptace. Zahrál si v ní i sám spisovatel, hlavního hrdinu Haňtu ale ztvárnil francouzský herec Philippe Noiret. V chystaném loutkovém filmu Genevieve Andersonové má Hanťa podobu Bohumila Hrabala. Jeho loutku s sebou americká režisérka vzala do Prahy, kde by ráda svůj snímek natočila. Více o něm prozradila v rozhovoru, který s ní Tereza Willoughby vedla v oblíbené Hrabalově hospodě U Zlatého tygra.

Jak jste se k Příliš hlučné samotě dostala? 

Kamarádka, která točila v Praze v roce 2003 film, narazila v knihkupectví na tuhle knihu. Přečetla si prvních pár vět a přivezla mi ji s tím, že to je skvělá předloha pro loutkový film. Hned jak jsem ji otevřela, okouzlil mě její jazyk. Nikdy jsem nic podobného nečetla. 

Proč jste se rozhodla právě pro loutkový film?

Loutky mají schopnost vyjádřit nevyřčené věci, významy mezi řádky. A tato kniha se odehrává  v myšlenkách hlavního hrdiny, velká část děje jsou pouze jeho představy. Používám různé metody animací, abych vyjádřila různé vrstvy hrdinova podvědomí. Mohu oddělit vzpomínky od myšlenek, snů a halucinací.

Loutku hlavního hrdiny Hanti jste s sebou přivezla i do Čech.

Jeho podoba vychází z fotografie samotného Bohumila Hrabala z doby, kdy psal Příliš hlučnou samotu. Tak podle mých představ vypadal, když popíjel pivo a četl knihy, které zachraňoval z lisu ve sběrných surovinách. V roce 2004, kdy jsem knihu poprvé četla, pro mě měla velký význam, protože vypráví o trvání věcí, na které si člověk může sáhnout. Měla jsem v té době stejný pocit jako Hanťa, že nové technologie ničí všechno, na čem mi záleží. Každá lidská bytost má podle mě potřebu dotýkat se a hmatem prožívat věci, které má před sebou. A teď se vracím k tomu, proč mám tak ráda loutky. Zachycují hmatatelný svět – jen ve zmenšené podobě.

Mohou podle vás Američané pochopit Hrabalův svět a jeho příběhy?

Jde o velmi univerzální příběhy. Když jsem začala shánět peníze na film, dostávala jsem maily od lidí z celého světa, včetně Asie. Podporují můj projekt, protože milují knihu a chtějí ji vidět na plátně.  

Hledáte teď českého koproducenta, chcete tedy natáčet tady v Praze?

Doufám, že se to povede. Moje ideální představa je dát dohromady peníze z amerických i českých zdrojů a potom natáčet z velké části tady. Ráda bych zapojila i české loutkaře, protože v Česku máte neuvěřitelnou tradici loutkářství. Diskutujeme také o hlasu českého vypravěče. Ve Spojených státech máme domluveného herce Paula Giamattiho, tady padlo jméno Jana Třísky, ale ještě nevíme.

Rozhovor s Genevieve Andersonovou (zdroj: ČT24)