Jedna z komiksových velmocí se v těchto dnech poprvé seznamuje se slavnou českou kreslenou postavou – Ferdou Mravencem. Hrdinu s nezaměnitelným puntíkatým šátkem představuje Francouzům České centrum v Paříži. Kromě výstavy se ve Francii chystá také vydání prvního překladu Ferdových příběhů a promítání jeho filmových loutkových příhod.
Parlez-vous français? Konečně ano, může odpovědět Ferda Mravenec
Francie se seznamuje s Ferdou Mravencem (zdroj: ČT24)
Ferdu Mravence znají ve východní Evropě i v Číně, kde s ním řada dětí vyrostla. Do Francie doráží se zpožděním, zato ve všech podobách – od prvních Sekorových náčrtů po díla současných umělců, které inspiroval.
Pro pořadatele výstavy je v tom i kus historické spravedlnosti. Sekora totiž ve dvacátých letech působil jako dopisovatel Lidových novin v Paříži a k Francii měl velmi blízký vztah. Přesto z jeho díla dosud nebylo do francouzštiny nic přeloženo.
„Dluh“ Ondřeji Sekorovi
Působil například jako karikaturista na Tour de France. A při pobytu ve Francii si velmi oblíbil i Afriku, což se později projevilo na slavném Ferdovi. „Tam je vidět zlom v tom, jak Sekora zobrazoval černochy – velké oči a tlusté rty. Podobnou stylizaci má i mravenec,“ upozorňuje kurátor Tomáš Prokůpek.
Popud k výstavě částečně vzešel od dvou francouzských nadšenců, kteří už přes deset let distribuují české filmy. „Loni jsme vydali první část krátkometrážních příběhů Hermíny Týrlové, včetně Ferdy Mravence, a mělo to velký úspěch, přišlo se podívat 26 tisíc lidí,“ říká Anne-Laure Breneolová z distribuční společnosti Malavida.
Z natáčení dokumentu o Hermíně Týrlové
Při té příležitosti se zjistilo, že navzdory Sekorovu vztahu k Francii Ferda Mravenec ve francouzštině neexistuje. Malavida se jeho komiksové příběhy rozhodla vydat – v překladu ředitele Českého centra v Paříži Jeana-Gasparda Páleníčka. „Jsem velmi zvědavý, jaká bude reakce francouzských čtenářů. Dost si od toho slibuji,“ přiznal.
Výstavou, která potrvá do 10. února, tedy snad Ferdova cesta do Francie nekončí. Naopak by šikovný mravenec mohl otevřít cestu dalším českým ilustrátorům, kteří by navázali na dobré jméno Jiřího Trnky nebo Adolfa Borna.