Praha je noir. Tučková, Urban a další sepsali temné detektivky

Čtrnáct současných českých autorů sepsalo novou antologii kriminálních a tajemných příběhů s pražskými náměty. Do knihy nazvané Praha noir přispěli třeba Miloš Urban, Kateřina Tučková nebo Karol Sidon. Kniha vyjde také v americké verzi, kterou newyorské nakladatelství Akashic Books zařadilo do prestižní řady Noir.

Editor souboru Pavel Mandys napsal, že historie české literární detektivky není příliš bohatá a rozmanitá a subžánr označovaný jako noir se v ní vyskytuje sporadicky. „Hlavním důvodem tohoto stavu je 40 let policejního státu, který navíc po převážnou část této doby pečlivě sledoval, zda propagandistický obraz jeho represivních složek není v literatuře nějak zpochybňován nebo očerňován,“ uvedl editor knihy.

Skandinávská změna

České detektivky i v porevoluční době podle Mandyse těžily z tradice druhé poloviny dvacátého století, kdy jejich hrdinou byl malý český člověk, který občas provedl něco ošklivého. Změna přišla až s popularitou skandinávských románů, jež ukázaly, že i v zemích s nejvyšší kvalitou života a nejnižší kriminalitou mohou vznikat věrohodné dramatické příběhy o krutých vraždách a spletitém vyšetřování s nejasnými závěry.

Nahrávám video
Praha noir nabízí temné detektivky
Zdroj: ČT24

A „noirové“ prostředí vzniklo i v Česku. Podnikatelské elity a politici se s organizovaným zločinem propojili velmi rychle a čistá není ani policie, ani justice, jak to dokumentovaly a dále dokumentují četné kauzy v médiích, popisuje editor chvíli, kdy dostal od nakladatele nabídku, aby sestavil kolekci povídek pro americkou sérii Noir.

S Urbanem na Karlův most, se Stančíkem do židovského města

Čtenáři se v ní s Milošem Urbanem vydají na Karlův most, s Michaelou Klevisovou na žižkovské nákladové nádraží, v akčních příbězích Štěpána Kopřivy a Martina Goffy navštíví Hostivař a Vyšehrad. Petr Stančík nahlíží do tajemného světa někdejšího židovského města, Petra Soukupová líčí nevysvětlitelné zmizení ve Stromovce, Kateřina Tučková zase zkoumá temnou minulost starého domu na vltavském nábřeží.

Výčet autorů doplňují Irena Hejdová, Ondřej Neff, Markéta Pilátová, Michal Sýkora, Petr Šabach, Jiří Walker Procházka a Karol Sidon píšící jako Chaim Cigan. Kniha vychází také v americké verzi, kterou newyorské nakladatelství Akashic Books zařadilo do prestižní řady Noir. Čeští autoři a Praha se tak zařadili do světové edice, v níž už vyšly tajemné příběhy z New Orleans, Londýna, Teheránu nebo Helsinek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 19 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 23 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...