Glosa: Pražská operní sezona začala exhumací zapomenutých skladatelů

Šestnáct sólistů a orchestr Národního divadla pod vedením svého uměleckého šéfa Petra Kofroně zahájili operní sezonu koncertem pojmenovaným Co Národní divadlo dlouho neslyšelo a asi už nikdy neuslyší. Stejně jako vloni zazněly úryvky skladeb převážně českých autorů, které téměř nikdo nezná a nehrají se. V některých případech se přitom jedná o dobře napsanou muziku, která ustálené klasice z hudebního hlediska dostává a operní repertoár by mohla zpestřit. Kdyby měl někdo odvahu ji uvést.

Jména jako Rudolf Zamrzla, Váša Suk, Boleslav Vomáčka nebo Adolf Piskáček pozřel čas, přestože jejich skladby byly v minulosti nastudovány v Národním divadle. Nebýt Petra Kofroně a jeho záliby v marginalizovaných fenoménech, zůstaly by zřejmě již navždy pohřbené v archívech. Na jeho popud však byly exhumovány, nazkoušeny a provedeny.

Takovou práci je třeba ocenit. A to nejen u orchestru a předních sólistů a hostů Opery Národního divadla, kteří se jí ujali zodpovědně i přesto, že ji zužitkují při jediném vystoupení, ale také u těch, kdo jim notové materiály připravili.

Některá uvedená čísla byla velmi krátká, před čímž Kofroň publikum varoval a vyzval je ke koncentraci. Kupříkladu Maria Kobielska se do šatů oblékla kvůli jediné větě, Ivan Kusnjer se déle klaněl než zpíval. Z tak krátkého úseku nelze pochopitelně skladbu nijak hodnotit, spíše volně asociovat o fragmentárnosti lidské i dějinné paměti.

V delších úryvcích, z nichž některé byly orchestrální, již bylo možné postřehnout kompoziční zdatnost autorů. Působivá byla předehra k 3. jednání opery Malíř Rainer, kterou na začátku 20. století napsal František Picka, nebo árie Vodníka ze stejnojmenného kusu Boleslava Vomáčky v podání Zdeňka Plecha. Nejhlubší dojem v publiku zanechala Petra Alvarez Šimková dramatickým přednesem árie Viviane z opery Merlin Karla Goldmarka.

Zdeněk Plech
Zdroj: Národní divadlo

Selektivní paměť historická

Pointa koncertu však tentokrát nespočívala jen v radosti z hudby, nýbrž i v sugestivní myšlence, že celosvětově známá a uváděná díla nejsou v porovnání s některými zcela zapomenutými kusy o tolik lepší. Proč všichni znají Richarda Wagnera a téměř nikdo netuší, kdo byl Karl Goldmark, „nejslavnější“ z uvedených skladatelů?

Klade se nutkavá otázka, co je tím hybatelem tvorby takzvaných dějin hudby, že část děl se etabluje a část děl se propadne.
Petr Kofroň
umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery

To by snad mohli zodpovědět hudební vědci a historici, kdyby už všichni neumřeli, jak Kofroň poznamenal během jednoho z vtipných, showmanských komentářů, jimiž jednotlivé výstupy uváděl. Je dobře, že Národní divadlo tuto otázku klade nejen zahajovacími koncerty, z nichž se, doufejme, stává tradice, ale i odvážným uváděním méně známých titulů. Zářnými příklady v nedávné minulosti byly skvělý Pád Arkuna Zdeňka Fibicha nebo Nová země Aloise Háby.

Petr Kofroň
Zdroj: Národní divadlo

Soudobá hudba a Wagnerovi v Praze

Ostatně, v plánu Opery Národního divadla pro letošní sezonu je Kofroňův rukopis znovu patrný. Na jaře bude uvedena opera Krakatit, experimentální dílo Václava Kašlíka, jenž se letos nedožívá stého výročí narození. Čapkův zhudebněný román nastuduje Kofroň, režie se ujme Alice Nellis. Tento tvůrčí tandem způsobil jeden z nejbáječnějších hudebních počinů posledních let, když v Psychiatrické léčebně v Bohnicích uvedl Glassovu operu Les enfants terribles.

Premiéru svého hudebního dramatu Žádný člověk, který si u něj Národní divadlo objednalo, uvádí mladý skladatel Jiří Kadeřábek citací nedávno zesnulého Pierra Bouleze: „Vyhoďte operní domy do povětří!“ Novou scénou se proletí pomník masového vraha Josifa Vissarionoviče Stalina, který se ve své nepřítomnosti stále tyčí na Letné. A pak že smrt je řešením všech problémů.

Moderní triptych uzavře experimentální videoopera amerického minimalistického skladatele Steva Reicha Three Tales, která pojednává o vzplanutí vzducholodi Hindenburg, atomových testech na atolu Bikini a klonování ovce Dolly.

Nejočekávanější událostí operního roku je Lohengrin Richarda Wagnera. Ani od něj si však nelze slibovat konformní zážitek, neboť jej zrežíruje gigantova pravnučka Katharina, která svými provokativními inscenacemi rozběsnila řadu konzervativců nejen v Bayreuthu. O jejím loňském Tristanovi psala média po celém světě triumfálně a vzhledem k tomu, že Lohengrina hudebně nastuduje Constantin Trinks, je na místě začít se těšit na červnový vrchol sezony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 12 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
před 17 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Kvíz: „Jen sympaťáci umírají mladí.“ Znáte dobře Červeného trpaslíka?

Ve věku sedmdesáti let zemřel britský režisér a scenárista Rob Grant, jeden ze spolutvůrců britského sci-fi sitkomu Červený trpaslík, informovala ve čtvrtek britská média. Připomeňte si osudy posádky lodi, která bloudí v hlubinách vesmíru, prostřednictvím kvízu.
27. 2. 2026

Francouzského Césara za nejlepší film získal L'Attachement

Francouzskou cenu César za nejlepší film získal snímek „L'Attachement“ režisérky Carine Tardieuové. Po slavnostním udílení cen francouzské filmové akademie o tom v noci na pátek informovala agentura AFP. Snímek uspěl také v kategoriích nejlepší herečka ve vedlejší roli a nejlepší adaptovaný scénář, proměnil tři z celkových osmi nominací.
27. 2. 2026

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
26. 2. 2026
Načítání...