Umění jako nástroj, nebo naopak oběť propagandy? Téma pro výstavu Muzea současného umění na bývalém hamburském nádraží v Berlíně. Tamní Temné roky proti sobě staví díla, která reprezentovala nacistickou ideologii, a obrazy i sochy, které ve stejné době Německo zakazovalo a ničilo.
Temnými roky má muzeum na mysli dobu mezi lety 1933 a 1945. Obrazy židovských malířů, díla politicky nepohodlných umělců i tvorba, která nesla jakékoli stopy abstrakce či expresionismu chtělo nacistické Německo jako „zvrhlost“ odstranit ze scény. I když šlo o výběr nesourodý, paradoxně tím těmto dílům vtisklo společné téma.
„Uvidíme, nakolik jsme kontroverzní, ale každopádně chceme vyvolat debatu. Vystavujeme umění, ale zároveň silně podtrhujeme jeho historické souvislosti,“ uvedl kurátor výstavy Dieter Scholz.
Protestní poselství proti nacismu má na výstavě například Piccasovo zobrazení okupované Paříže nebo díla německých umělců Karla Hofera a Horsta Strempela, kteří zachytili temnotu vyhlazovacích táborů. Na rozdílných stranách se ocitla dvě díla Rudolfa Bellinga. Zatímco jeho Triáda byla nacisty označena za degenerované umění, socha populárního boxera Maxe Schmelinga od stejného umělce šla údajně příkladem.
Temné roky potrvají v Berlíně až do konce července příštího roku.
