Chalupeckého cenu získala Barbora Kleinhamplová za jógu smíchu

Cenu Jindřicha Chalupeckého za rok 2015 získala Barbora Kleinhamplová. Z pěti výtvarníků mladších 35 let ji vybrala mezinárodní porota. Kleinhamplová (1984) je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze. Na finálové výstavě sleduje současné společenské mechanismy z perspektivy lidských emocí.

Vítěz Ceny Jindřicha Chalupeckého získává trofej z dílny designéra Maxima Velčovského a sto tisíc korun na uspořádání výstavy, vydání publikace anebo vznik nového díla. Může také vyrazit na šestitýdenní stipendijní pobyt v New Yorku. Záznam slavnostního večera vysílala v pátek večer ČT art a je k vidění v iVysílání. Ceremoniál se odehrál v Besedním domě, sídle Filharmonie Brno, a provázeli jím herci HaDivadla.

Úzkosti a terapie

Barbora Kleinhamplová oslovila porotu instalací, která spojila digitalizované rotující vnitřnosti člověka a jógu smíchu. „Prezentuji vlastně virtuální tělo rozložené na LCD obrazovkách,“ upřesnila Kleinhamplová. „Následuje projekce terapie,“ doplnila druhou část prezentace, která vychází z lekce jógy smíchu. Její projekt sleduje současné společenské mechanismy z perspektivy lidských emocí.

„Hledala jsem způsob, jak mluvit o prekarizované společnosti a věcech, které k ní patří: úzkost, strachy, vyhrocené emoce, virtuální prostředí, ve kterém se pohybujeme skoro víc než v realitě. Přirozeně se objevilo téma těla, potažmo virtuálního těla, ve spojení s určitým afektem a terapií, která se taktéž stala součástí našeho světa,“ říká Kleinhamplová.

„Ve své tvorbě reflektuje skupinové chování a vyjadřuje psychologickou kritiku sociálního prostoru v kontrastu s prostorem tradičním,“ uvedla předsedkyně poroty Holly Blocková.

Od malby po čistý koncept

O prestižní ocenění určené výtvarníkům do 35 let se ucházela pětice umělců. Od září jsou jejich finálové práce vystavené v brněnském Pražákově paláci, expozice potrvá až do poloviny ledna. Pro závěrečný ceremoniál vybrali pořadatelé vedlejší Besední dům.

Finalisté se letos vyjadřují rozmanitými prostředky: od tradiční malby po čistě konceptuální postupy. Lukáš Karbus připravil cyklus snivých maleb inspirovaných krajinou kolem České Lípy. Vojtěch Fröhlich nabídl připojení k internetu a odkaz na facebookovou stránku. Vyzval tam návštěvníky, aby jej následovali do reálného světa a třeba s ním vyrazili na výlet.

Na konci je sice jeden laureát, ale není to o vítězích a poražených, není to dostihové soutěžení, ale představení pětice významných mladých umělců.
Karina Kottová
ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého

Pavlu Scerankovou inspirovalo k několika dílům reliktní záření, tedy první světlo vyzářené do vesmíru, které vědci dokážou zachytit i dnes. Pavel Sterec vystavil skutečné i fiktivní výsledky geologických sond včetně fosilizovaných „pozůstatků dneška“, které ztvárnil pomocí 3D tisku. Sceranková a Sterec byli nominovaní už podruhé.

Vítězem loňského ročníku se stal Roman Štětina, který se věnuje hlavně práci se zvukem, ve finále soutěže měl film sestavený ze záběrů televizního detektivního seriálu.

Cena Jindřicha Chalupeckého vznikla v roce 1990 z iniciativy spisovatele a politika Václava Havla, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře a výtvarníka Theodora Pištěka. V Brně se v minulosti konalo již několik finále soutěže, ovšem letos poprvé poskytla zázemí Moravská galerie. Příští finálovou expozici bude znovu hostit Praha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 9 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 12 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 14 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...