V pražském Divadle ABC uvedli premiéru, o níž se bude mluvit. Moudrý text dramatika a scenáristy Ronalda Harwooda Na miskách vah je totiž výtečně interpretován oběma hlavními představiteli, Janem Vlasákem i Vasilem Fridrichem. Drama o procesu denacifikace obsahuje silné mravní poselství důvěrného vztahu umění a politiky.
Recenze: V ABC vyvažují Na miskách vah umění a politiku
Děj se odehrává v Berlíně a je vystavěn na základní ose výslechů oblíbeného hudebního génia, dirigenta Wilhelma Furtwänglera (Jan Vlasák), nařčeného z aktivní spolupráce s totalitními vůdci. Jeho protihráčem je americký vyšetřovatel major Steve Arnold (Vasil Fridrich).
„Hra klade otázky, zda má umělec morální právo tvořit 'pod hlavičkou' zločinného režimu, zda jsou politika a umění oddělené... Ty otázky jdou na dřeň, přesahují do obecnějších rovin a přestávají se týkat jen umělců,“ říká režisér inscenace Petr Svojtka.
Na miskách vah
Autor proslulé hry Garderobiér a scénáře oscarového filmu Pianista vytvořil působivou syntézu historických zdrojů, napínavosti, psychologičnosti i aktuálnosti směrem k totalitním zkušenostem jiných zemí.
Zlatým řezem kusu jsou otázky viny a svědomí v tom nejširším smyslu slova. Potřeba obrody po letech stísnění evokuje též naši polistopadovou situaci. V titulu Na miskách vah se ovšem i sebemenší politická nekorektnost váží velmi důsledně. Pod světlem výslechu není tma a jeho účastníci postupně osvětlují svou privátní válečnou zónu a stranickou angažovanost.
Lékárnické váhy síly umění
V první části, zimě, proběhne výslech nesebevědomého symfonika Helmutha (Pavel Juřica), hráče na druhé housle, a manželky židovského klavíristy, který zemřel v Osvětimi, Tamary (Veronika Janků). Zvuk psacího stroje zapisovatelky Emmi (Nina Horáková) nikoho nešetří, budí respekt. Závažnost vyřčených informací doplňuje podkres klavírní skladby. „Jak chcete zjistit pravdu? Čí pravdu?“ ptá se naléhavě Tamara. I slovní souboj majora s maestrem Furtwänglerem pokračuje v jednoduché strategii dvou trefných otázek a čekání, s čím dalším se dotyčný sám svěří.
Na miskách vah
I přes ohromné množství textu drží příběh divákovu pozornost a s narůstajícím napětím vpluje do druhé, letní půle, v níž se dozvídáme, že i dirigent je ve své podstatě diktátor a jeho taktovka leccos zmůže. „Umění je mým náboženstvím,“ hájí se muzikant, zatímco ego majora bublá. Scény podporuje velmi jemná a účinná hudba (Vladimír Nejedlý), jdoucí subtilností proti stupňovaným problémům. Hru výrazů obličeje umocňuje podsvícení, sebejistý Steve připomene známé konstanty kolaborace: „starou dobrou nejistotu, strach a žárlivost“.
Precizní Vasil Fridrich, coby vyšetřující důstojník, umně přechází z intelektuálně přezíravé do vnímavě lidové polohy, přisedá si k návštěvám a bezostyšně narušuje jejich intimní kruhy. Mladý kolega, poručík David (Jiří Suchý z Tábora), zastupuje přirozenou ambici a nezkaženost. Působí trochu moc literárně, ale svou úlohu pečlivě plní. Síla umění se houpe na druhé misce vah proti materiálnímu světu a osobní moci vlivných. Čeká, až ji někdo skutečně vyváží.
Na miskách vah / Jan Vlasák, Vasil Fridrich
Za zmínku stojí ještě výprava (Adam Pitra), hlavní dekorace znázorňuje zničenou kopuli chrámu, svírající hákový kříž ve svém těžišti. Z mohutných chapadel betonových pilířů hrozivě trčí dráty, takže ten bunkr nebude bezpečný... Přijďte se do Divadla ABC podívat na reprízu 16. listopadu.