Za památky už dávno nejsou považovány jen hrady a zámky a starost o ně už dávno není výhradně v rukou státu. Naopak, přibývá nadšenců, ať už sdružených v nějaké formě neziskové organizace, nebo třeba s vlastním podnikatelským záměrem. Aktivně se do péče o památky zapojují také církve, a to nejen o kostely, umí zřídit i pěkné interaktivní muzeum.
Pamatují na památky: odměnou jim je fungující pivovar i opravená poutní cesta
Opuštěné tovární haly, staré doly, elektrárny, pivovary, tovární komíny, památníky, kapličky, boží muka a další drobné památky v krajině, to všechno jsou svědkové minulosti, na které se donedávna spíše zapomínalo. A možná by se zapomínalo i doposud, pokud by se nenašli lidé, kterým není jejich okolí lhostejné a kteří se, často ve svém volném čase a zdarma, rozhodli proti jejich chátrání zasáhnout.
Cílem dobrovolníků je zachovalá cesta
Poutní cesta, která vedla od Strahovského kláštera k loretě v malé vesnici Hájek nedaleko Hostivic je tak trochu obětí rozrůstání pražských předměstí. Postupně ji totiž obklopily dopravní tepny i průmyslové budovy a protnul Pražský okruh. Z původních dvaceti kaplí z počátku 18. století, podél kterých se vydávali poutníci ještě na počátku 20. století, se dodnes zachovalo už jen jedenáct, přičemž dvě z nich již nestojí na svém původním místě.
Kaple ale nebyly v dobrém stavu a právě pro svou polohu na pražské periferii byly spíše opomíjené. Právě to dalo podnět dobrovolníkům ze spolku Poutní cesta Hájek, kteří se nejprve pustili do stavební záchrany nejohroženějších kaplí. Právě stavební obnova je stále prioritou spolku, kaple se ale nesnaží získat do svého majetku, naopak úzce spolupracují s obecními úřady, přestože to není jednoduché, neboť cesta leží hned ve čtyřech katastrech: Prahy 6 a 17, Hostivice a Červeného Újezdu.
- Adopce památek se zatím využívá jen u menších objektů. Princip je jednoduchý: památku nebo třeba jen vzácné zámecké okno převezme do své správy patron, který na její rekonstrukci pošle peníze, nebo se dokonce sám postará o její obnovu. Díky adopci se už podařilo zachránit desítky drobných a jinak spíše opomíjených památek. Adopci vybraných památek obvykle organizují občanská sdružení nebo radnice. U historických památek patří mezi úspěšné projekty například Mikulovská křížová cesta, varhany v Božkově nebo zámecká okna v Poběžovicích.
Krom toho se snaží o propagaci poutní cesty, vytváří mapy a především instaluje informační systém po celé trase poutní cesty. A kde na to všechno berou peníze? Vypsali veřejnou sbírku, na stavbu zřícené kaple číslo 18 začali vybírat formou dárcovských sms, sami pořádají kulturní akce a koncerty, nebo prodávají drobné upomínkové předměty.
Církev se nemusí starat jen o kostely a muzeum nemusí být nuda
Dům, v němž se narodil mistr Jan Hus, sice patří obci Husinec, ta dům ale už před pěti lety dala do správy Církve československé husitské. Objekt byl v havarijním stavu a tehdejší expozice nebyla místem nijak zajímavým pro turisty ani obdivovatele mistra Jana Husa. Aby mohla Husův život přiblížit všem zájemcům, musela církev nejprve celý objekt rekonstruovat a připravit interiéry pro novou expozici.
GALERIE
Z Husova rodného domku se stalo moderní muzeum
Když vstoupíte do muzea, zjistíte, že expozice přibližující historii nemusí být nuda. Hned v úvodu totiž návštěvníky přivítá audiovizuální program promítaný na sklo, který je dovede ke kořenům křesťanství. Další místnosti provedou Husovým životem až k osudnému kostnickému kongresu. Ten je ztvárněn opět interaktivně a dramaticky končí samotným upálením. Krom toho v muzeu nechybí kaple pro meditaci či menší bohoslužby i zahrada se sochami reflektujícími odkaz mistra Jana Husa.
Když se potká pivovar se svým novým majitelem
Za záchranu, obnovu a zprovoznění parostrojního pivovaru v Lobči na Mělnicku stojí Jana Prouzová Myšková a Pavel Prouza z ateliéru RIOFRIO Architects, kteří chátrající areál v roce 2007 koupili. V té době vypadal pivovar v Lobči jako ruina, kolem které parkovaly traktory, a pivo se v něm přes půl století nevařilo. Areál byl tou dobou na prodej za 550 tisíc. „Tak jsme se rozhodli, že si ho pořídíme,“ říká architektka a spolumajitelka pivovaru Jana Prouzová Myšková.
GALERIE
V Lobči už se zase vaří pivo
V původně renesančním pivovaru se po rekonstrukci začalo letos znovu vařit pivo. Dnes je v pivovaru letní výčep a návštěvníci se zde mohou také dozvědět podrobnosti jak o historii místa, tak o současnosti spojené s výrobou zlatavého moku. V pivovaru totiž vznikla stálá expozice Lobeč a zlaté časy českého pivovarnictví. Rekonstrukce stála přes patnáct milionů, navíc bylo třeba koupit nové technologie pro vaření piva.