Cesta, láska a smrt bydlí v Dvojím domově experimentálního prostoru NoD. Na pražské scéně se rozhodli dát prostor hlubším a metafyzickým námětům. Ty tvůrčí trojlístek ve složení Lucie Trmíková, David Prachař a Jan Nebeský našel v prvotině spisovatele a esejisty Jana Čepa.
Ve Dvojím domově čepují život i smrt
Dvojí domov v NoD (zdroj: ČT24)
Pro NoD připravila trojice dříve například inscenace Kabaret Shakespeare nebo Peklo - Dantovské variace. Druhé z představení se týkalo tématu krize středního věku, paralelou na stejné téma je i Dvojí domov. „Představení je pro mě o umění rozhodnout se. Intimní až básnické duševno může být jistým protipólem ke křiklavým soudobým tématům, která neustálým omíláním ztratila svůj obsah,“ domnívá se umělecký šéf NoD Adam Halaš.
Povídkový soubor Dvojí domov napsal Čep v roce 1926, více než dvacet let před svou emigrací, přesto vystihuje jeho celoživotní situaci. Poté, co opustil po únorovém puči komunistické Československo, žil až do smrti ve svém druhém domově - ve Francii, kde pracoval pro rádio Svobodná Evropa. Celý život ale nepřestal toužit po Čechách, kam se už nikdy nevrátil.
„Kolíbka i rakev. Všechno je dvojí“
Čepovo dílo bylo v jeho vlasti jen velmi málo přístupné, teprve v devadesátých letech, téměř dvacet let po jeho smrti v exilu, vyšlo pro české čtenáře souborné vydání. „Motivoval nás příběh někoho, na koho se trochu zapomnělo a kdo je neprávem opomíjený, přitom to byl povídkář světového rozměru,“ tvrdí herec David Prachař.
Jan Čep je schopný pojmenovávat věci, které jsou těžko pojmenovávatelné a upozorňovat nás na ně.
V Čepově povídce je Dvojím domovem prostor mezi pozemským a nadpozemským, viditelným a neviditelným, životem a smrtí. „Nějak jsme se narodili, nějak umřeme. To jsou také dva domovy: kolíbka i rakev jsou domovy, všechno je dvojí,“ podotkl Prachař.
Na jevišti se s ním objeví scenáristka inscenace Lucie Trmíková a Alois Švehlík. Všichni tři hrají jednu roli - všichni jsou Jan Čep. Poprvé 29. září.