Dítě číslo 44: Mrazivý thriller o hrdinech a vrazích ve Stalinově říši teroru

30. dubna 1945 byla vztyčena vítězná sovětská vlajka nad troskami Reichstagu. Manipulace spojená s pořízením slavné fotografie, která zachycovala tento symbolický akt, je vcelku známá. A na titul Hrdina Sovětského svazu, který měl získat ten, který vlajku vztyčí, bylo hned několik kandidátů. Tento fiktivní, temný a dobově osudný příběh Lva Stěpanoviče Děmidovova nám jednoho z nich představuje.

Byl hrdinou Sovětského svazu, obráncem režimu, vykonavatelem příkazů a jedním z nejspolehlivějších vyšetřovatelů ministerstva státní bezpečnosti – MGB (předchůdce nechvalně známé KGB). A byl tudíž, v tehdejších neradostných poměrech stalinské doktríny, za vodou. Když bude dál dělat, co mu řeknou, bude mít se svojí ženou Raisou, kterou svým zvláštním, těžkotonážním způsobem vroucně miluje, skvělý život.

Jenomže pak je brutálně zavražděn syn jeho přítele a po Děmidovovi se chce, aby vydával to, co spáchal úchylný maniak, za tragickou nehodu. Vražda je přece výhradně kapitalistickou nemocí a ve Stalinově zemi něco takového neexistuje. Vraždící bestie ale nepřestává zabíjet a nikdo ji nezastaví, protože ideový imperativ a priori tvrdí, že neexistuje. Oficiální lež brání Děmidovovi jít po její stopě, neuposlechnutí čpí velezradou. A on dobře zná vyšetřovací kobky, plné palčivé bolesti, a popravčí stěnu nasáklou krví, kde všechno končí – ví, co se stává těm, kteří chtějí zjistit zakázanou pravdu. Jeho loajalita a respekt k danému rozkazu jsou ale tehdy poprvé vážně otřeseny. Definitivně a s vědomím všech důsledků, které z toho vyplynou, neuposlechne ve chvíli, kdy se v duchu čekistické tradice očekává, že udá svoji ženu, která se ocitla na seznamu nepřátel režimu. Ví, že o všechno přijde, když to neudělá, ví, co ho čeká, ale zdá se, že do toho půjde, i kdyby to měl být jeho poslední boj.

Hrdinové to nemají snadné

Obzvláště v zemi a době, která je schopná brutálně je kdykoli smést z piedestalů. Podle úspěšné prvotiny britského spisovatele Toma Roba Smithe, v produkci legendárního Ridleyho Scotta (který v Praze a dalších českých lokacích, kde se část filmu realizovala, dohlížel na natáčení), s robustním Tomem Hardym v hlavní roli a v režii talentovaného Švéda Daniela Espinosy (Snadný prachy) vznikl temný, rádoby detektivní thriller, situovaný do brutální atmosféry stalinského kultu, jenž válcoval sovětskou realitu na počátku padesátých let.

Hlavním problémem téhle ponuré dobovky je změť žánrových a obsahových motivů, jež nejsou většinou dotaženy, vysvětleny a logicky zakomponovány do jednoho celku, který tak nedrží příliš pohromadě a produkuje řadu otazníků a alternativních explikací. Dítě číslo 44 se totiž potácí mezi detektivním thrillerem, vlažnou romancí, historickým dramatem a dobovým psychothrillerem, který měl být zřejmě zvolen jako dominantní, aby film žánrově sevřel a dal mu ústřední logiku a řád. A v tomhle neústrojném žánrovém mixu se pak semele spousta motivů a zápletek (a podmotivů a podzápletek). Od klišoidního vzorce hajzla, který chce hrdinův flek i manželku, přes schematické vykreslení charakteru hlavního hrdiny ve stylu ze sirotčince na vrchol a pak znovu na dno, nejednoznačného, klíčového záporáka (který miluje waterboarding a úchyla z něj zřejmě učinilo německé zajetí?), lehké reminiscence na Pasternaka a Solženicina (byť přeložení do Vualsku na Urale není gulag), až po inspiraci „rostovským řezníkem“ Andrejem Čikatilem (kterého nám naposled přiblížil Jáklův Ghoul). Je toho hodně, nezřídka to nemá logiku a provázanost - ale rozhodně to má hutnou dobovou atmosféru strachu, agrese a úchyláctví, která vás stiskne a jen tak nepovolí.

To, co tenhle film zdobí, je plejáda hereckých hvězd (Oldman, Cassel, Rapaceová), jimž jednoznačně dominuje Tom Hardy, který úsporně, ale nesmírně koncentrovaně odehrál klíčový part Děmidova, z něhož válka udělala hrdinu, ideologický teror nepřítele a nepřesvědčivá pointa toho, který se znovu vrací do hry. Dítě číslo 44, které pro zkreslování historických faktů nebylo vpuštěno do ruské distribuce, je psychothriller ze stalinské éry. Je to příběh z deformované doby, jež mele a drtí lidské charaktery a která z muže, který oddaně věřil, učinila muže, který začal pochybovat. Pod tímto zorným úhlem je možné tenhle opus skousnout, nenechat se příliš rozptylovat „dekódovaním“ prezentovaných, českých lokací a uklidňovat se vědomím, že tohle se přece už nikdy nevrátí.

CHILD 44/DÍTĚ ČÍSLO 44

USA 2015, 137 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie: Daniel Espinoza. Scénář: Richard Price (podle literární předlohy Toma Roba Smithe). Kamera: Oliver Wood. Hudba: Jon Ekstrand. Hrají: Tom Hardy (Lev Děmidov), Noomi Rapaceová (Raisa), Gary Oldman (generál Nestěrov), Josef Altin (Alexander). V kinech od 28. května 2015

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 17 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...