Divadlo Na zábradlí svým hercům (a vlastně i návštěvníkům) udělá detailní Anamnézu. Uvádí totiž maďarskou hru dvojice Viktora Bodó a Júlie Róbertové, v níž vybudovali absurdní svět téměř jako z Kafkových románů. Hlavní hrdina se tak ocitne ve světě nesmyslných zákazů a podivných pseudopravidel.
Anamnéza? Jedině Na zábradlí, „vy krávo nebeská!“
Anamnéza Divadlo Na zábradlí (zdroj: ČT24)
V nemocnici Divadla Na zábradlí není nouze o arogantní lékaře, nepřátelské sestry a ani o drzého vrátného v podání Petr Čtvrtníčka. „Má pocit, že mu patří celá nemocnice, protože přes něj všichni jdou,“ říká o své postavě herec. Nemocniční chodby se i nejen kvůli němu stanou pro hlavního aktéra zmateným bludištěm, kde se marně snaží najít svojí matku.
Ačkoliv Anamnéza může působit jako karikatura na veškeré zdravotnictví, režisér Ballek zamýšlel, aby divák zakoušel náladu a pocity, které člověk cítí, když se v nemocnici ocitne – tedy hrůzu, ale i smích, poznání a zapomenutí. Zdravotnická zařízení jsou podle tvůrce metaforou současné morálky, která je chaotická a nepřátelská.
- Rastislav Ballek: „Anamnéza je o množství různých pohledů na svět v extrémní situaci. Na textu mě zaujalo, že nepřináší žádné uzavřené poselství, ani v podobě karikatury ani v podobě poznání.“
Hra pochází z maďarského prostředí, kde byla psána na tělo konkrétním hercům z tamního divadla. Čeští divadelníci ho tedy museli upravit podle svého souboru. Význam a žánr hry si však diváci musejí rozklíčovat sami - poprvé v pátek 24. dubna.
Třetí a možná nejsledovanější premiérou sezony bude Doktor Živago v režii Jana Mikuláška, tedy adaptace románu, jenž svému autorovi Borisi Pasternakovi vynesl Nobelovu cenu za literaturu. Kvůli odporu, jejž to vyvolalo u sovětského režimu, však tvůrce toto ocenění raději odmítl.