Ostrava - Moravský a slezský folklor přišel o svého krále, když 22. července zemřel Jan Rokyta. S významným fokloristou, hudebníkem a dlouhodobým spolupracovníkem Českého rozhlasu se dnes rodina a přátelé loučili v jeho rodné obci Jasenná u Vizovic. Pohřeb se uskuteční o víkendu v Ostravě.
Poslední sbohem valašskému králi folkloru
Jan Rokyta (* 1938) po léta uchovával folklorní paměť rodného Valašska a vůbec celé Moravy a Slezska. Nasbíral tisíce písní, zakládal kapely a připravoval festivaly lidových muzik. Za roky své rozhlasové práce pomohl povznést úroveň folkloru nejen v Moravskoslezském kraji.
„Co měl v hlavě, bohužel odešlo s ním. Jasné ale je, že nebýt Rokyty, folklor v regionu by dnes nebyl na takové úrovni. Rokyta byl pojem. Kapely cepoval k dokonalosti. Každá muzika si u něj chtěla zahrát,“ vzpomíná šéfredaktor Českého rozhlasu Ostrava Richard Piskala.
Zvukové záznamy se stovkami hodin folklorních pokladů Moravy a Slezska uchovává právě archiv ostravského studia ČRo. Jan Rokyta v něm pracoval od roku 1953. „Všechny nás tu učil. Stal se jakousi pupeční šňůrou mezi tradicí, současností i budoucností,“ poznamenala Rokytova kolegyně z rozhlasu Dagmar Misařová. V posledních letech s rozhlasem spolupracoval externě a i přes zdravotní potíže připravoval jeden pořad týdně. Čtyřikrát do roka pak chystal a moderoval koncerty muzik, které rozhlas vysílal.
Reportáž M. Pilařové o Janu Rokytovi (zdroj: ČT24)
To, co pro nejen valašský folklor Rokyta udělal, ani po jeho odchodu nezapadne. Své vědomosti a zkušenosti totiž předával dál. Svým kolegům a také synům. Jan Rokyta mladší s otcem hrál v kapele a i on spolupracuje s Českým rozhlasem.
Jan Rokyta patřil mezi zakládající členy cimbálové muziky Technik, jíž byl také po celou dobu uměleckým vedoucím. V letech 1970 až 1980 působil v souboru Pražských madrigalistů, odkud přešel do Ostravy, kde se stal hudebním redaktorem Československého a později Českého rozhlasu. Podílel se taktéž na přípravě mnoha hudebních festivalů - Rožnovské slavnosti, Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, Hudecké dny Slávka Volavého nebo Festival hudebních nástrojů lidových muzik v Uherském Hradišti. Hrál na cimbál, režíroval a také vyhledával nové talenty lidové písně.