Mloci v nás a po nás potopa

Uherské Hradiště - Válka s mloky - utopický román Karla Čapka o vzrůstajícím ohrožení lidstva. V polovině 30. let minulého století, kdy knihu vydal, jím bylo nebezpečí fašismu. A dnes? Ve Slováckém divadle Čapkův příběh zasadili do nedávné minulosti, do velkých záplav, které chápou jako „odplatu“ přírody.

Inscenačním rámem Války s mloky na uherskohradišťské scéně je 13. červenec 1997, kdy se Slovácko „proměnilo v jedno velké jezero“. Svět tonoucí v potopě je přece také dílem lidstva a příroda umí lidem oplácet velmi krutě, vysvětlují tvůrci, jak došli zrovna k této paralele.

Čapkův román varoval proti rozpínavosti fašismu a odlidštění společnosti. „Přemýšleli jsme, k čemu to přirovnat dnes,“ říká Dodo Gombár, který hru v Uherském Hradišti nastudoval. „Mám pocit, že příroda je občas už bezbranná a zmatená. Naznačuje lidstvu tuto zmatenost různými možnostmi. Podle mě jsou záplavy jedním z těchto výkřiků. Měl jsem dojem, že extrém zakódovaný v Čapkově románu je zakódovaný i v této události.“

Zásah „shůry“ v podobě záplav ukázal, jak nepromyšleně často konáme. Téma nenasytnosti a kořistnictví, lidské zpupnosti, jež nenalézá hranic a vede až k sebezáhubě, je tím, co Slovácké divadlo na Čapkově díle zaujalo. A ač vzniklo před osmdesáti lety, aktuální je stále.

Ve 30. letech byli „mloci“ ztotožněni se vzrůstajícím nacismem, v dnešní době můžeme nadno najít „mloky“ v nás samých - naše zaslepené a nedomyšlené počínání nás vede k další katastrofě, upozorňují tvůrci. Ať už je jím až násilné využívání lidských a přírodních zdrojů, nebo stále globálnější a mocnější zločinecké podsvětí prorůstající do ekonomického a politického systému…

Podobně jako Čapkův román i jeho uherskohradišťská adaptace ovšem staví toto těžké téma na žánrové lehkosti, komediálním ladění, satiričnosti a zábavnosti. Čímž jeho vyznění paradoxně ještě více vyniká.

Válka s mloky se do Slováckého divadla vrací po čtrnácti letech, v premiéře bude uvedena v sobotu 17. listopadu - tedy v den, který s „mločí“ tematikou nemálo souvisí. Do novinky programu se zapojil téměř celý herecký soubor, ve větších rolích Vladimír Doskočil, Jitka Josková, Monika Horká, Pavel Makus, Kamil Pulec a Zdeněk Trčálek.

Toho prý nasazení Války s mloky zpočátku příliš nenadchlo. „Říkal jsem si: Proč právě tenhle prvorepublikový, obstarožní kus? Velice jsem se ale mýlil. To očekávání katastrofy, ať už jakékoli, visí ve vzduchu pořád. Vůbec jsem si na začátku neuvědomoval, jak moc je ta hra aktuální,“ přiznává. Pokud se na „klasiku“ diváte obdobně odtažitě, máte možnost se také přesvědčit ve Slováckém divadle o opaku - první repríza je plánována hned na 19. listopadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 5 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 5 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...