Zlín - V době svého vzniku v roce 1933 měl být jednou z připomínek zakladatele světoznámé obuvnické firmy Tomáše Bati, v 50. letech se z něj stalo sídlo zlínské filharmonie a krajské galerie. Po jejich přestěhování se ale Památník Tomáše Bati ocitl na rozcestí. Budoucnost funkcionalistické stavby dnes řešili zástupci města s odborníky. Ti Zlínu doporučili, aby budovu navrátil do původní podoby ze 30. let.
Co s Baťovým památníkem? Nápad by byl, peníze ne
Baťův památník vytvořil český architekt František Lydie Gahura v roce 1933, po tragické smrti Tomáše Bati, jako část zamýšleného komplexu budov, k jehož plné realizaci ale nikdy nedošlo.
„Gahura do památníku promítl Baťovy charakteristické vlastnosti. Nevím o tom, že by ve světové architektuře existovala obdoba takového řešení. Gahura uvedl, že velkorysost, optimismus a přitom prostota Baťovy povahy je vyjádřena materiálovým oproštěním, památník je tvořen pouze betonem, železem a sklem. Zároveň je vybavený dokonalým proporčním a kompozičním řešením, jehož součástí byl vrak letadla, v němž Baťa zahynul,“ upozorňuje na výjimečnost stavby architekt Petr Všetečka.
V roce 1954 byl památník přestavěn na Dům umění, aby lépe posloužil galerii výtvarného umění a filharmonii. „Přestavěn byl podle projektu architekta Staši, a byť to tehdy bylo míněno jako architektonický počin, nevybrali si vhodný objekt,“ domnívá se Všetečka. Změny se podle něho natolik odklánějí od původní podoby, že návrat ke gahurovskému stylu je žádoucí. Technicky by to problém neměl být, protože pod nánosy úprav jsou prý zachovány původní konstrukce, finančně ale možná ano.
Navrát památníku do podoby z 30. let bude stát odhadem 50 až 70 milionů korun, část by měla být hrazena z Norských fondů, zbytek město shání. „Nechtěli bychom zatížit jen rozpočet města, proto jsme v posledním roce hledali zdroje i ve státní pokladně. Bohužel, víte, jaká turbulence teď probíhá v Praze, takže budeme muset bojovat dál a znovu,“ podotkl zlínský primátor Miroslav Adámek (TOP 09), že dostatečné množství finančních prostředků město zatím k dispozici nemá.
Do zájmu o obnovu by chtělo zapojit i Zlíňany, jejichž pozornost by mohlo přitáhnout i to, že Památník Tomáše Bati by se mohl stát národní kulturní památkou, žádost o připsání na seznam podalo město před prázdninami. „Tento objekt musí mít nějaký styl života,“ přeje si Adámek. Už dříve se mluvilo o tom, že do památníku by se mohla vrátit expozice o firmě Baťa, která zde byla umístěna i ve 30. letech.
GALERIE
videogallery_000235879
„Jedno z důležitých doporučení bylo, že budova má mít i nadále pietní funkci a připomínat památku Tomáše Bati,“ uvedl k dnešnímu jednání historik Ondřej Ševeček. Proto by měla být v památníku umístěna replika letadla, v němž Baťa zahynul, jak bylo i původním záměrem Františka Lydie Gahury.
Zatímco na potřebě návratu k původní podobě budovy se odborníci jednoznačně shodují, odpověď na otázku, jak prostor památníku využít, je podle Ševečka složitější. „Přiklonili jsme se k tomu, že by se měla sledovat původní funkce. Prostor je původně výstavní, nicméně je důležité akcentovat u této stavby mimořádně kvalitní architekturu a veškeré využití by to mělo respektovat,“ domnívá se.