Brno - Vše, co jste chtěli vědět o kultuře a historii pobaltských zemí, načerpáte z aktuální výstavy v Moravském zemském muzeu. Tvoří ji dva tisíce exponátů, z nichž většina nebyla v Česku ještě nikdy vystavena. Svět tajemných Baltů a jejich vztahu k Čechám a Moravě se návštěvníkům otevírá 4. prosince.
Svět tajemných Baltů ve dvou tisících exponátech
Do příprav rozsáhlé výstavy se zapojilo třicet pět institucí, z toho deset ze zahraničí. Tematicky je projekt rozdělen do dvou samostatných částí. Pobaltí před Balty se věnuje prehistorickému období od prvních sto po lidském osídlení až po dobu bronzovou. Druhá část - od sv. Vojtěcha po Jagellonce - se zaměřuje na dějiny baltského prostoru od 5. do 16. století.
Výstava si zvláště všímá vazeb střední Evropy s Pobaltím, tedy dnešní Litvou, Lotyšskem, Estonskem a severovýchodním Polskem. České země mají například podíl na christianizaci Pobaltí, dalším pojítkem je panování jagellonské dynastie.
Svět tajemných Baltů
Počátky osidlování oblasti dokumentují originály významných archeologických nálezů - kostěné rybářské vybavení, dřevěné rukojeti, bronzové zbraně či jantarové šperky. „Když se řekne Pobaltí, asi nejrychlejší asociací je jantar. Jantar k nám byl v pravěkých obdobích donášen ve velkém množství, a jak prokázaly chemické analýzy, jantarové artefakty nalezené u nás skutečně pocházejí z Pobaltí,“ upozornila na jednu z provázaností naší a pobaltské historie kurátorka Zdeňka Nerudová. Kontakty mezi těmito územími dosvědčují na výstavě nálezy z českého a moravského prostředí.
Druhá část výstavy sleduje dějiny od 5. do 16. století, tedy od formování baltských kmenů až k pádu jagellonské dynastie. Baltové přijali křesťanství jako poslední z evropských národů. Pro středověkou Evropu představovalo jejich území „druhou Svatou zemi“, kam kvůli obrácení pohanů na křesťanství směřovala řada výprav. Pohanskou tradici dokumentují třeba dvě vystavené žulové sochy ze severního Polska, takzvané baby.
GALERIE
Svět tajemných Baltů autor: Jan Cága, zdroj: Moravské zemské muzeum
Do dějin christianizace významně zasáhli i Češi, zejména svatý Vojtěch, Přemysl Otakar II. a Karel IV. Mezi velkými exponáty spjatými s christianizací zaujme například kopie bronzových dveří z Hnězdna z 12. století s vyobrazením života a mučednické smrti svatého Vojtěcha.
Pozdější rozvoj Pobaltí ovlivnil námořní obchod a vznik hanzy. Obchodovalo se i s českým zbožím, třeba honosnými skleněnými poháry, taktéž zastoupenými na výstavě. Další sekce věnovali kurátoři litevským velkoknížatům či bitvě u Grunwaldu, kde řádová vojska podlehla spojeným polsko-litevským silám, které posílili také čeští bojovníci.
Svět tajemných Baltů
Jedním z velkých témat druhé části je působení řádu německých rytířů v Pobaltí, účastnili se ho čeští panovníci. „Vystavujeme například originály štítů německých rytířů z 15. století nebo rytířskou helmu ze 14. století, jednu z mála takto dochovaných v celé Evropě,“ doplnil konkrétní exponáty k tématu další z kurátorů Petr Kostrhun.
Závěr výstavy patří Jagelloncům, kteří usedli také na český trůn. Jejich epochu připomínají umělecká díla a písemné památky. Konec „společných dějin“ českých zemí a Pobaltí přinesla v roce 1526 bitva u Moháče. Společná výstava těchto území končí v Brně 28. září příštího roku.
Svět tajemných Baltů
Pokud byste prahli ještě po dalších informacích o Pobaltí, můžete v Paláci šlechtičen, kde se výstava koná, navštívit také Baltský salon. Otevřen byl jako předznamenání expozice Svět tajemných Baltů a prezentují se v něm svými výstavami pobaltské země. Aktuálně už třetím projektem Litva.
GALERIE
videogallery_396807