Blansko – K nedožitým 75. narozeninám akademického malíře Jiřího Načeradského uspořádala Galerie města Blanska výstavu Banzai, Mistře! V prostorách měl původně vystavovat sám Načeradský, letos ale zemřel, a tak kurátoři vymysleli náhradní plán - výstavu děl jeho nejvýraznějších žáků. Ti na svého učitelé vzpomínají i v krátkých textech, které jsou součástí expozice.
Banzai, Mistře! Načeradskému vzdávají hold jeho žáci
Původně měl v blanenské galerii vystavovat sám Jiří Načeradský. Líbil se mu hlavně vzdušný prostor, ve kterém by jeho velkoformátové obrazy vynikly. V polovině dubna ale přišla zpráva o jeho smrti a kurátoři museli najít náhradní plán.
„Postupně jsme oslovili 21 autorů, kteří jsou velmi činnými studenty pana Načeradského. Bylo to velmi náročné, protože jsme nevěděli, jaká díla se nám tady sejdou,“ popsala zrod nové výstavy vedoucí blanenské galerie Olga Fryčová Hořavová. Mezi těmi, jejichž tvorba se na výstavě objevuje, jsou třeba Josef Bolf, Lubomír Typlt nebo Roman Trabura.
Díla mají - navzdory původním obavám kurátorů - řadu společných prvků. Pro Načeradského je totiž typické ztvárnění lidského těla a figurální motivy jsou sjednocujícím prvkem i pro díla jeho bývalých studentů.
Blanenská galerie otevřela výstavu věnovanou Načeradskému (zdroj: ČT24)
Někteří výtvarníci prostřednictvím svých děl odráží pocity ze smrti učitele, jiní vybrali plátna, o kterých ví, že by se Načeradskému líbila. „Načeradský velice dbal na technologické zpracování a postupy a tím, že byl velice dynamický člověk, tak i řada jeho žáků je silná v expresi,“ řekl malíř Jan Spěvák.
Silné vzpomínky má na svého učitele i malíř Lukáš Orlita. „Tlačil nás k obrovské pracovitosti, zadával nám mnoho úkolů. Opravdu jsem měl pocit, že studuju na akademii - ale ve smyslu akademie 19. století. Měli jsme kvalitní průpravu, abychom pak mohli pokračovat ve vlastní tvorbě,“ zavzpomínal.
Osobní vzpomínky žáků na jejich učitele jsou součástí výstavy. V popiscích u obrazů se tak dá dočíst i vysvětlení oblíbeného pokřiku Načeradského - Banzai! Vyjadřoval tím občasnou nesmyslnost malířství, kterou rád přirovnával k tomu, jak Japonci útočili bodáky proti americkým kulometům.
Jiří Načeradský / Ateliér AVU
Načeradský studoval malbu na přelomu 50. a 60. let u profesora Vlastimila Rady. Do povědomí veřejnosti se dostal v roce 1968 výstavou velkoformátových maleb se sportovní tématikou. Komunistický režim ale jeho tvorbu bojkotoval, až do sametové revoluce se proto živil jako restaurátor fasád historických budov.
Po roce 1989 působil jako pedagog v Ateliéru figurální a monumentální malby na AVU a na Fakultě výtvarného umění VUT. Zemřel v dubnu 2014. Načeradského díla jsou vystavena v řadě českých galerií, ale dokonce i v zahraničí – konkrétně v Centre Georges Pompidou v Paříži.