Praha - Je „dofightováno“. Vedení Národní galerie se po čtyřech letech střídavého přibližování a vzdalování od ředitelského křesla ujímá kunsthistorik Jiří Fajt. Čekat ho před dveřmi Veletržního paláce nechalo několik ministrů, ten současný - Daniel Herman - potvrdil den před ohlášeným nástupem, že Fajt se 1. července šéfovské funkce opravdu chopí. Národní galerie tak má po více než roce řádného ředitele se všemi pravomocemi.
Byl to „fajt“, ale Národní galerie má opět ředitele
GALERIE
videogallery_454970
Fajt byl v NG zaměstnán už v letech 1993 až 2000 (přičemž od roku 1995 vedl Sbírku starého umění). Odešel krátce po nástupu Milana Knížáka do čela instituce, „aby se nemusel přetahovat s autoritářským generálním ředitelem“. Podle něj se za Knížáka „z mezinárodně uznávané instituce (…) stal uzavřený úřad“. Ani výtvarník se o Fajtovi do médií nevyjadřoval zrovna s láskou. Obvinil ho například, že galerii „ekonomicky zruinoval“, za což od něj Fajt požaduje omluvu; soudní před dosud není uzavřena.
Slova pronesená v roce 2010 v České televizi měla podle Fajta vliv na tehdy probíhající výběrové řízení, při němž ministerstvo kultury hledalo Knížákova nástupce pro vedení své příspěvkové organizace. Výběrová komise doporučila jmenovat Fajta, tehdejší ministr úřednické vlády Václav Riedlbauch nicméně nechal definitivní rozhodnutí na dalším ministrovi, doporučil mu jen trojici finalistů. Jiří Besser ale vyhlásil nové výběrové řízení, Fajt se do něj opět přihlásil.
GALERIE
Jiří Fajt a Jiří Balvín autor: Zbyněk Stanislav, zdroj: ČTK
A opět zůstal před branami. Besser se při rozhodování mezi ním a ekonomem Vladimírem Röslem přiklonil - k nelibosti části odborné veřejnosti - k manažerovi, ne kunsthistorikovi. Během Röslova rozpačitého působení v Národní galerii vystřídala Bessera na ministerstvu Alena Hanáková. Ta Rösla po několikaměsíčním váhání v dubnu loňského roku odvolala a ještě před svým odchodem z vlády, coby ministryně v demisi, stihla jmenovat ředitelem Fajta. Nečekané rozhodnutí pět minut před koncem svého úřadu zaštiťovala doporučeními mezinárodní komise z dřívějších konkursů.
Do ředitelské kanceláře ve Veletržním paláci měl Fajt vejít v září 2013. Ministerské křeslo ale opět změnilo „majitele“ - a Jiří Balvín, který do něj usedl, vedením galerie pověřil ředitele Sbírky starého umění Vita Vlnase a Fajtův nástup několikrát odložil. Nakonec se s ním dohodl na červenci tohoto roku. Na jaře se sice objevily hlasy (jeden z nich patřil Milanu Knížákovi) volající po novém výběrovém řízení, Fajtův nástup ale potvrdil i současný ministr Daniel Herman.
"Se změnami ve vedení takovéto instituce jsou spojovány určité naděje i obavy, chci ujistit, že ti, kteří to s Národní galerií myslí vážně a jsou ochotni pro ni pracovat, se nemají čeho bát. Nepřicházím, abych tu dělal nějakou revoluci, budu navazovat na to, co předchozí vedení tady vykonala dobrého, a budu se samozřejmě snažit to, co si myslím, že se dá zlepšit, zlepšit." /JIŘÍ FAJT/
NG nemůže žít jen z vůně květin, shodují se Fajt i Herman
Po více než roce „bezvládí“ tak může Národní galerie začít fungovat naplno. Omezené možnosti měla například ve vypořádání církevních restitucí. Nemluvě o tom, že provizorní stav ztěžoval situaci při shánění peněz z jiných než státních zdrojů. Což, jak připomněl ministr Daniel Herman, ovlivňuje i výstavní nabídku. „Velmi důležitým momentem je i vícezdrojové financování, protože ani kultura, Národní galerii nevyjímaje, nemůže žít jen z vůně květin,“ podotkl. Jaký bude rozpočet galerie na příští rok, zatím zřejmé není. Fajt má podle svých slov ale příslib, že nebude nižší než letos.
Národní galerie
Fajt chce mimo jiné NG vytáhnout z dlouholeté izolace, již vyčítal Milanu Knížákovi, dosáhnout toho hodlá prostřednictvím zahraničních partnerů; zahraniční projekty chce přivézt do Prahy a zároveň dát o galerii více vědět ve světě. Například předloňskou výstavu Kupky by rád představil v Paříži a New Yorku. I ministr Herman doufá, že nový ředitel využije své zkušenosti z profesního působení zejména v Německu. „Velmi bych si přál, aby byly zhodnoceny i v Národní galerii. Očekávám do budoucna otevřenou, komunikativní instituci, která by byla stále více respektovanou na mezinárodní scéně,“ prohlásil.
"Jedna ze změn, která se mnou, doufejme, přijde do NG, je uvědomění si toho, že galerie v 21. století není pouze institucí, která shromažďuje, vystavuje umělecká díla a pečuje o ně, ale že pozornost se jednoznačně přesunula k divákovi." /JIŘÍ FAJT/
Dopomoci by Fajtovi k cíli měl tým, jímž se chce ve Veletržním paláci obklopit. Jeho složení zatím sdělit nechce, prozradil pouze dvě konkrétní jména: správní a finanční ředitelkou bude Hana Černochová, ředitelem sekretairátu Jiří Krump, který působil jako náměstek pro ekonomiku a provoz v Galerii hlavního města Prahy. Stejně tak zatím nekonkretizuje svou vizi o Národní galerii. Své představy „v ideální podobě“ chce nejprve srovnat s reálným stavem, podělit by se o ně prý měl na konci léta.
Již nyní ale sklízí kritiku svého nejznámějšího předchůdce – Milana Knížáka. Podle něj je Fajtovo jmenování ředitelem nejhorší možností, která mohla nastat. „Bude velmi špatný ředitel a pro Národní galerii to je tragédie. Galerii bude používat ke svým účelům, bude věci půjčovat… Každé dílo stěhováním trpí a restaurování je vždy poškození díla. Nejlepší díla mají zůstat tady, aby se na ně lidé jezdili dívat k nám,“ varuje Knížák. „nebude mu záležet na expozicích, jen na velkých výstavách. Všechno ostatní v galerii bude skomírat.“
VIZITKA JIŘÍHO FAJTA
- 11. května 1960
- Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (1983) a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1994), později se habilitoval v ČR i Německu.
- Ve druhé polovině 80. let pracoval jako myč oken, později v Lapidáriu Národního muzea v Praze (1988 až 1992), v letech 1993 až 2000 byl zaměstnán v Národní galerii, od roku 1995 vedl Sbírku starého umění; od roku 2000 působí zejména v Německu, přednáší na univerzitách v Berlíně a Praze.
- Jako kunsthistorik se specializuje na středověké umění, je autorem řady publikací a článků v domácích a zahraničních časopisech, editoval několik sborníků nebo výstavních katalogů.
- Na kontě má jako kurátor řadu výstav. K těm nejznámějším patřila expozice Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., kterou hostil v letech 1997 až 1998 Anežský klášter, nebo Karel IV., císař z Boží milosti, již v letech 2005 a 2006 hostil New York a později Pražský hrad. Byl také autorem výstavy Europa Jagellonica, která v roce 2012 začala v Galerii Středočeského kraje a poté se přesunula do Varšavy a Postupimi.