Opava - Slezské zemské muzeum otevřelo velkou výstavu zaměřenou na správu Slezska od středověku až do roku 1918. Prostřednictvím 260 exponátů z Česka i zahraničí sleduje odkaz významných panovnických rodů, aristokracie, církevních hodnostářů i reprezentantů měst a venkova. První místo v expozici s názvem Země a její pán patří meči posledního Přemyslovce Valentina Hrbatého, který archeologové objevili teprve roku 1996.
Výstava o pánech Slezska: Posledního Přemyslovce reprezentuje zlomený meč
Výstava je součástí širšího výzkumného projektu, jehož cílem je prozkoumat a popularizovat historii českého i takzvaného rakouského Slezska, jehož hranice byly trochu jiné a zahrnovaly i dnešní polskou část Těšínska. Od středověku do konce 1. světové války se na tomto území vystřídaly významné evropské dynastie Piastovců, Přemyslovců, Lucemburků, Jagellonců, Habsburků či Lichtenštejnů. Důležitou postavou byl i vévoda ratibořského knížectví a poslední panovník mužské přemyslovské linie Valentin Hrbatý, jehož meč je ozdobou expozice.
Slezští Přemyslovci vymřeli s Valentinem Hrbatým
„Z hodin dějepisu si většina z nás pamatuje, že Přemyslovci vymřeli po meči roku 1306. Pravda je ale složitější. Vraždou Václava III. vymřela královská dynastie. Nemanželský syn Přemysla Otakara II. Mikuláš zvaný Opavský však založil vedlejší linii rodu, která vládla v regionu dvě staletí,“ vysvětloval historik Ondřej Haničák.
Posledním z rodu byl Valentin Hrbatý, který zemřel bez potomků roku 1521. Při ukládání jeho ostatků do rodové hrobky v kostele ratibořských dominikánek byl na jeho rakev položen rituálně přelomený meč jako symbol vyhasnutí vládnoucí dynastie v mužské linii. „Meč byl znovu vyzdvižen teprve během archeologického průzkumu pohřebiště v roce 1996. Patří ke klenotům našeho partnerského muzea v Ratiboři, které nám ho na jeden měsíc zapůjčilo,“ uvedl ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík.
Zlomený meč vystřídá unikátní dukát Přemka I.
Meč pak na výstavě vystřídá další unikát - dukát opavského vévody Přemka I. z poloviny 15. století, který je jediný na světě. Do Opavy ho v lednu na týden půjčí Národní muzeum. „Zřejmě už v době ražby nebyla tato mince používaná jako běžné platidlo, ale manifestovala prestiž vydavatele. Poprvé se dukát objevil v německých aukčních katalozích ve třicátých letech 19. století. Zakoupila ho Numismatická společnost Československá a darovala Národnímu muzeu,“ vysvětlovala historii dukátu autorka výstavy Ilona Matejko-Peterka.
GALERIE
Výstava Země a jeho pán v Opavě
Expozice zahrnuje mnoho dalších předmětů, erbů, dokumentů, fotografií, grafických listů či obrazů. Jsou to například portréty panovníků Marie Terezie a Josefa II., knížat z Lichtenštejna nebo obraz rakouské císařovny Alžběty Bavorské zvané Sisi, který roku 1857 namaloval významný portrétista vídeňského dvora Josef Neugebauer. Součástí výstavy je dokumentární výprava do podzemí kostela svatého Ducha v Opavě, kde bylo od roku 1365 pohřebiště opavských Přemyslovců. Od letošního léta tam probíhá archeologický výzkum.
Výstava Země a jeho pán bude v Slezském zemském muzeu otevřená do 23. března příštího roku.