Za vysokou inflaci může neúčinnost politiky ČNB, soudí ekonomové Horská, Matesová i Hampl

61 minut
Pořad OVM o inflaci s ekonomy Horskou, Matesovou a Hamplem (1. část)
Zdroj: ČT24

Protiinflační politika České národní banky je velmi málo účinná, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce ekonomové Jana Matesová, Helena Horská a Mojmír Hampl. Upozornili také na to, že v současné době se rozhoduje, zda se u nás vysoká inflace „zabydlí“ na delší dobu, nebo zda se vrátíme k fiskálně odpovědné, nízkoinflační ekonomice.

Poradkyně premiéra, hlavní ekonomka Reiffeisenbank a členka Národní rady vlády (NERV) Helena Horská považuje za největší úskalí pro budoucnost to, že lidé už začali počítat s vyšší inflací (inflační očekávání). 

K tomu podle ní přispívá právě politika současného vedení ČNB pod guvernérem Alešem Michlem, která drží úrokovou sazbu už delší čas na sedmi procentech. 

Centrální banka je málo aktivistická, tvrdí Horská

Zmínila také, že pokud bude někdo například letos v červenci slavit, že meziroční inflace v Česku klesne pod deset procent, tak to bude velmi „smutná party“. Slavit by se mělo až když bude růst cen u dvou procent. „Podle naší prognózy se tam nedostaneme zřejmě ani v horizontu roku a půl.“ Dodala, že se tak může stát třeba až v roce 2026. Upozornila na inflační tlaky, které tady byly už před covidem a nyní se kumulují. Konkrétně zmínila například situaci na trhu práce. 

Centrální banku považuje Horská za málo aktivistickou. Ona sama by byla příznivkyní rychlého zvedání sazeb, ale také pak jejich rychlého snižování. Trh by tak dostal signál, že banka udělá vše pro to, aby inflace klesla ke stanovenému cíli, tedy ke dvou procentům. V dubnu byla inflace podle Českého statistického úřadu 12,7 procenta.

Vývoj inflace
Zdroj: ČT24

Situace se nyní láme, soudí Hampl

Předseda Národní rozpočtové rady a člen NERV Mojmír Hampl se domnívá, že právě nyní se společensky a z hlediska atmosféry láme situace. Podle něho bojujeme o to, zda se ze současných vnitřních nerovnováh – u inflace a veřejných rozpočtů – stane nový normál, nebo zda se vrátíme k nudné, ale fiskálně odpovědné a nízkoinflační ekonomice. 

Zdůraznil, že pokud bude tato nerovnováha trvat přes dvě volební období, tak „se zde zabydlí a není z ní cesty ven.“

Hampl je také skeptický k tomu, že by se inflace mohla vrátit ke dvěma procentům na začátku příštího roku, jak odhaduje centrální banka.

Vysokou inflaci si stále víc vytváříme doma, soudí Matesová

Bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová řekla, že máme stále velmi uvolněnou měnovou politiku. Ze zákona je za inflaci odpovědná právě ČNB. Ekonomka zdůraznila, že dvojciferná inflace je nepřijatelná (v dubnu 12,7 procenta) a nemůžeme se s ní smiřovat. Poukazovala na to, že za to, co stálo domácnost v dubnu roku 2021 deset tisíc korun, loni zaplatila 11 420 korun a letos o dalších 1450 korun víc.

Vývoj mezd
Zdroj: ČT24

Matesová dodala, že například americká centrální banka Fed má úrokové sazby o půl procentního bodu vyšší než je inflace. Evropská centrální banka je má naopak o 2,6 procenta nižší než je průměrná inflace. U ČNB je však tento poměr ještě výraznější (12,7 procent inflace ku 7 procentům úrokové sazby). Dodala, že kdyby bývalé vedení ČNB pod Jiřím Rusnokem tehdy sazby nezvyšovalo, tak by nyní inflace byla v Česku ještě vyšší. 

Domnívá se také, že vzhledem k tomu, že ceny energií klesají, stejně jako ceny zemědělských komodit, tak se poměr dovážené inflace na celkové inflaci snižuje. „Vytváříme si ji doma. A přispívá k tomu i schodkový rozpočet,“ řekla Matesová. 

19 minut
Horská, Matesová, Hampl v pořadu OVM (2. část)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...