Testovat budeme dobrovolně dál, říkají některé firmy

Zaměstnanci se budou moci v některých firmách testovat dál, ačkoliv vládou nařízená povinnost končí 18. února. České televizi to potvrdily například Škoda Auto, ČEZ, T-Mobile nebo Orlen Unipetrol. Podniky ponechají i práci z domova a hygienická opatření.

Pravidelné plošné testování zavedla mladoboleslavská Škodovka v minulém roce na jaře. Nyní ponechá testování zaměstnanců dobrovolné. „Budou se moci na pracovišti otestovat, následně dostanou testy k dispozici i domů,“ sdělila mluvčí firmy Martina Špittová.

Skupina ČEZ testovala některé zaměstnance už před zavedením plošné povinnosti ve firmách. Nyní připravuje seznam provozů, kde se bude dobrovolně v testování pokračovat. „Zejména se to bude týkat kritických provozů jako jsou jaderné elektrárny, teplárny, trading, ale třeba i zákaznických center,“ řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Samotesty budou k dispozici i pracovníkům společnosti Orlen Unipetrol. „V plošném testování pokračovat nebudeme, zaměstnanci se ale budou moci otestovat z preventivních důvodů, v případě podezření na nákazu nebo například po návratu z dovolené,“ popsal mluvčí firmy Pavel Kaidl.

Povinné testování ponechá například pražská společnost ComAp, která vyrábí řídicí jednotky. Firma bude testovat každý den, zatím do konce března. „Naši zaměstnanci to vítají. V dohledné době plánujeme částečný návrat do kanceláří těch, kteří dosud pracovali z domova,“ sdělila ředitelka personálního oddělení Jitka Smith.

Home-office i zákaz návštěv

Všechny oslovené společnosti i nadále počítají s tím, že se jejich pracovníci nebudou v plném počtu vracet do kanceláří. Z domova budou nadále pracovat například administrativní zaměstnanci Skupiny ČEZ. A ani další opatření společnost neopouští. „Bude dál platit i zákaz externích návštěv a omezení služebních cest,“ vysvětlila mluvčí Alice Horáková.

Home-office budou mít nadále i zaměstnanci operátora T-Mobile. „Pokračujeme v práci z domova u kolegů, kterým to povaha jejich profese dovoluje. Obsazenost hlavních budov se nyní v průměru pohybuje okolo dvaceti procent,“ sdělila mluvčí společnosti Zuzana Svobodová.

Povinné testování na pracovištích začalo vloni na jaře ve firmách nad 250 zaměstnanců. Později následovalo nařízení povinnosti i pro nejmenší firmy a živnostníky. Nařízení platilo do července. Plošné testování zaměstnanců pak kabinet znovu obnovil na konci listopadu, nejprve pro neočkované pracovníky, od poloviny ledna pak úplně pro všechny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...