Vítězové aukce 5G mají nyní měsíc na dohodu o kmitočtech

Operátoři, kteří získali v aukci minulý týden kmitočtové bloky pro sítě 5G, mají nyní měsíc na to, aby se mezi sebou dohodli na faktickém rozdělení spektra. Pokud by se nedohodli, Český telekomunikační úřad (ČTÚ) frekvence rozdělí na základě losu. Frekvence i přes rychlý konec aukce budou přiděleny pravděpodobně až na začátku příštího roku. Vyplývá to z informací úřadu.

„Úřad rovněž musí v rámci vedeného správního řízení o žádostech všech účastníků aukce nejprve rozhodnout o zamítnutí žádostí neúspěšných žadatelů. Teprve poté, a po zaplacení ceny za vysoutěžené bloky spektra, ČTÚ rozhodne o udělení přídělů rádiových kmitočtů úspěšným žadatelům,“ uvedla mluvčí Barbora Havelková.

Kmitočty v pásmu 700 MHz si rozdělí stávající trojice operátorů O2, T-Mobile a Vodafone, kmitočty 3,4 až 3,6 GHz vedle nich získají i firmy CentroNet a Nordic Telecom. Čtvrtý velký mobilní operátor, který by získal pásmo 700 MHz potřebné pro celoplošné pokrytí, do Česka nepřišel. Z původních sedmi zájemců jich v aukci uspělo pět, souhrnná cena stoupla z vyvolávacích 5,4 miliardy na 5,6 miliardy korun.

Po přidělení kmitočtů 3,4 až 3,6 GHz čeká operátory spolu s vlastníky frekvencí 3,8 GHz z minulé aukce takzvaný refarming, tedy výměna frekvencí v jednotlivých pásmech tak, aby získali větší souvislé bloky.

„Velikost spektra drženého jednotlivými operátory není rozhodující. Úřad poskytne těmto operátorům lhůtu 60 dnů na společnost dohodu. Pokud k takové dohodě všech držitelů kmitočtů nedojde, rozhodne o refarmingu úřad podle podmínek výběrového řízení. Přitom budou respektován princip zajištění celistvosti držených bloků,“ dodala Havelková.

Klíčové pásmo 700 MHz se pro 5G uvolnilo po přechodu televizního vysílání na nový standard DVB-T2, který vyžaduje méně frekvencí. 5G umožní zhruba desetinásobnou rychlost proti stávajícím sítím LTE a také nižší dobu odezvy, což poslouží pro průmyslové aplikace nebo autonomní řízení aut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 4 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
před 23 hhodinami

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...