Na 500 tazatelů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v těchto dnech zjišťuje, jak se žije lidem v Česku a co vše si mohou se svými příjmy dovolit. Akce probíhá již patnáctým rokem. Data při ní získaná ukazují, jak se vyvíjí životní úroveň. Do konce května zazvoní statistici u víc než 11 tisíc dveří.
Statistici vyrazili do domácností. Zjišťují jejich životní úroveň
Události: Statistici zjišťují životní úroveň domácností (zdroj: ČT24)
Setkání Kateřiny Víchové a Karla Dvořáka probíhá již čtvrtým rokem. Tazatelka přesto ukazuje předpisově svůj průkaz. Totožnost každého tazatele si navíc respondent může ověřit i sám na vlastním zařízení. Po zadání 16místného kódu na průkazce mu v databázi ČSÚ vyjede jeho jméno.
Statistici se ptají na údaje o osobách, které v bytě žijí. A také na dispozice bytu, od počtu místností přes problémy se sousedy, náklady na bydlení až po vybavení. Vše trvá zhruba půl hodiny.
Ze získaných dat se například získá počet materiálně deprivovaných domácností. To jsou takové, kde si rodina nemůže dovolit nejméně čtyři z devíti položek, jako je telefon, pračka, televize či auto. Nemohou jednou ročně vyrazit na týdenní dovolenou, nezvládnou mimořádný výdaj kolem 11 tisíc korun, nedokážou pravidelně hradit nájem nebo si dát obden maso. Takových lidí bylo v roce 2017 kolem 390 tisíc, loni 280 tisíc.
Materiální deprivace domácností
Materiální deprivace domácností
Statistici sledují i příjmovou chudobu. V ní se člověk ocitne, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Pod hranicí příjmové chudoby bylo v roce 2017 proti roku 2016 zhruba o 50 tisíc obyvatel méně. I tak se pod ní pohybovalo kolem 970 tisíc Čechů a Češek, tedy 9,2 procenta obyvatel. V roce 2016 činila pro jednotlivce tato částka 10 691 korun, pro další rok nebyla ještě zveřejněna.
Materiální deprivace domácností
Tazatelé data zaznamenávají, nikterak je nezpracovávají. Už při sběru jsou ale anonymizována, takže celý proces zpracování probíhá s anonymními daty.
Kompletní údaje budou mít statistici v květnu. Vyhodnotit by je pak měli do 10 měsíců.
- Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
- Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
- Konkrétní výši dávek a způsob výpočtu udává stránka ministerstva práce a sociálních věcí. Ta zároveň zmiňuje další souvislosti životního minima.
- Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR