Ministerstvo životního prostředí vyčlení 3,125 miliardy korun na výměnu dalších až 30 tisíc kotlů na tuhá paliva v programu takzvaných kotlíkových dotací. Poprvé je nebude možné využít na zařízení umožňující spalování uhlí. Kdo topí tuhými palivy, může si tak vybrat mezi kotlem na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelným čerpadlem a plynovým kondenzačním kotlem – na jejich pořízení je možné získat až 127 500 korun.
Kdo chce topit uhlím, nedostane nic. Ostatním stát nabídne přes tři miliardy na výměnu kotlů
Na kotlíkové dotace půjde 3,125 miliardy korun (zdroj: ČT24)
Na tepelná čerpadla a kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva lze získat nejvyšší částku, resort poskytne podporu až 80 procent. Na kotle na biomasu s ruční dodávkou paliva dá úřad až sto tisíc korun. Na plynový kotel přispěje částkou maximálně 95 tisíc korun, výše podpory činí 75 procent.
Dotace lze využít nejen na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. V případě kombinace kotlíkové dotace s programem Nová zelená úsporám lze také získat motivační bonus až dvacet tisíc korun.
- Dotaci lze získat pouze pro kotle s ručním přikládaním na tuhá paliva v daných emisních třídách (1 a 2) či starších. Na výměny plynových kotlů se dotace nevztahuje, protože plynové kotle nejsou zdrojem znečišťování ovzduší. Tedy nelze například získat dotaci na výměnu staršího plynového kotle ekologičtějším kondenzačním kotlem.
- Každý, kdo topí kotlem na tuhá paliva, musí mít od roku 2016 revizní zprávu, a pak každé tři roky. V té by mělo být uvedeno, o jakou třídu se jedná. Popřípadě majitel informaci zjistí ze štítku, pokud štítek kotel nemá, jedná se ještě o starší model.
- Jako orientační pravidlo může sloužit podle MŽP i to, že se většinou jedná o kotle s ručním přikládáním vyrobené před rokem 2000.
- Zdroj: MŽP
Kraje musí Státnímu fondu životního prostředí poslat žádost o dotaci do 29. března. Nejpozději do konce září musí vyhlásit výzvy pro občany a do konce října spustit příjem žádostí. Některé kraje ale podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) avizují, že stihnou začít s přijímáním žádostí na přelomu jara a léta, například Moravskoslezský, Středočeský či Karlovarský.
V Česku je v provozu asi 300 tisíc nevyhovujících kotlů
V září 2022 skončí možnost provozování kotlů první a druhé emisní třídy, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012. V Česku je aktuálně v provozu odhadem 300 tisíc nevyhovujících zařízení. Podle Brabce jde s největší pravděpodobností o poslední podobně vypisovanou kotlíkovou dotaci. „Na začátku roku 2021 budeme vědět, zda zbydou v některých krajích nedočerpané peníze z těch výzev. Ty bychom potom přerozdělovali, předpokládám v průběhu roku 2021, v nějaké zbytkové výzvě,“ řekl Brabec.
- S dotací se už vyměnilo, nebo se tak v nejbližší době stane, skoro 60 tisíc topenišť. Stát chce, aby jich bylo celkem až 100 tisíc. V prvním kole, které odstartovalo v létě roku 2015, bylo možné pořídit i kotle pouze na uhlí. Největší zájem ale tehdy byl o kombinovanou variantu – na uhlí a biomasu.
- Ve druhé vlně už lidé dávají přednost tepelným čerpadlům a čtvrtina přechází na plyn. Některé kraje žádosti nadále přijímají.
- Třetí kolo dotací se rozběhne na jaře. Kromě změny v postoji k uhlí zůstanou podmínky i výše příspěvku stejné. Lidé v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji by ale nově mohli dostat na koupi i bezúročnou půjčku.
V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji úřad připravuje pilotní projekt podpory, který chce představit v únoru. „Momentálně ho finalizujeme ve spolupráci s kraji a obcemi. Chceme nabídnout lidem v těchto krajích určitou podporu, abychom jim pomohli předfinancovat částku, kterou dávají do nákupu kotle, než se jim poté peníze z dotace vrátí. Budou také poskytnuty výhodné půjčky na spolufinancování, které s tím dnes lidé mají,“ vysvětlil ministr.
První výzva kotlíkových dotací umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Dosud bylo v těchto dvou výzvách schváleno 58 913 žádostí za 6,46 miliardy korun, reálně vyměněno bylo 43 396 kotlů za 4,77 miliardy. Největší zájem byl o tepelná čerpadla (30 procent), což bylo podle Brabce překvapivé. Z 27 procent byl zájem o kombinované kotle a z 21 procent o plynové zdroje. Další informace lze dohledat na webu ministerstva.