Spotřebitelské ceny stouply v září na 2,3 procenta, oproti srpnu tak jejich meziroční růst zpomalil o 0,2 procentního bodu. Přispěl k tomu zejména růst cen dovolených, který byl výrazně menší než v srpnu. Informoval o tom Český statistický úřad. Ten také upozornil, že v meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,3 procenta, což byl největší pokles od listopadu 2015.
Růst spotřebitelských cen se v září zmírnil. Pomohlo tomu zlevňování dovolených
Zatímco ke zmírnění meziročního cenového růstu přispěly v září nižší ceny dovolených s komplexními službami (vzrostly o 1,9 procenta, zatímco v srpnu o 13,6 procenta), naopak rostly ceny potravin. A to zejména u zeleniny.
Meziměsíční pokles ovlivnilo zejména snížení cen u rekreace, kultury a dopravy. „Jako každoročně byly v září oproti srpnu nižší hlavně ceny dovolených s komplexními službami díky končící letní sezoně. V souvislosti s nově zavedenými celostátními slevami v autobusové a železniční dopravě se též snížily ceny dopravních služeb,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny pohonných hmot mírně meziměsíčně vzrostly a jsou tak nejvyšší za poslední čtyři roky, upozornil hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. Z meziročního pohledu jsou vyšší o 11,7 procenta.
Odhadl, že inflace by se měla i po zohlednění dopadu slev v dopravě po zbytek roku nadále udržovat nad dvěma procenty a za celý letošní rok tak její průměrná úroveň bude činit 2,2 procenta.
ČNB: Prognóza se naplnila
Zářijová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nižší, než odhadovala v aktuální prognóze Česká národní banka. Uvedl to ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub. Důvodem byl podle něj mimo jiné vývoj regulovaných cen související se slevami na jízdné. Meziroční růst spotřebitelských cen v září zpomalil na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta.
Zavedení slev na jízdné v autobusové a železniční dopravě pro vybrané skupiny obyvatelstva mělo podle Holuba do inflace větší cenový dopad, než očekávala prognóza ČNB. „Naopak meziroční růst cen pohonných hmot byl v září o něco vyšší než očekávaný. Prognóza vývoje primárních dopadů změn nepřímých daní v září se pak naplnila,“ uvedl.
Zveřejněná data podle Holuba potvrzují vyznění stávající prognózy ČNB. „Podle ní jsou celkové fundamentální inflační tlaky silné a krátkodobě ještě dále vzrostou, zejména v souvislosti s výraznou mzdovou dynamikou v tuzemské ekonomice. Zároveň odeznívá protiinflační působení dovozních cen, do nichž se promítá nedávné oslabení kurzu koruny,“ uvedl.
V dalším období se podle Holuba inflační tlaky zmírní v souvislosti s pokračujícím zvyšováním úrokových sazeb, obnoveným posilováním kurzu koruny a pomalejším růstem mezd. „Na horizontu měnové politiky se tak inflace shora vrátí k dvouprocentnímu cíli ČNB. Během roku 2020 pak setrvá v jeho blízkosti,“ dodal.