Plán na rozšíření mýtného na silnice 1. třídy se mění. Průjezd může být dál bez poplatku

Mýtný systém se po roce 2019 rozšíří na 900 kilometrů silnic 1. tříd. Na většině ale bude nakonec nejspíš stanovena nulová sazba, tedy průjezd nadále nebude zpoplatněn, sdělilo ministerstvo dopravy. Resort tím chce vyjít vstříc krajům a obcím, které mýto nechtěly. Postup ministerstva kritizují dopravci.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) by měla být nastavena nulová sazba na úsecích silnic 1. třídy, kde si samosprávy mýto nepřejí. Nemuselo by se to ale týkat všech úseků, protože část obcí a krajů chce pomocí mýta na svém území omezit tranzitní dopravu, kdy se řidiči vyhýbají zpoplatněným dálnicím.

Přesnou podobu poplatků na silnicích 1. třídy zatím ministerstvo nepředstavilo, o návrhu bude dál jednat se zástupci krajů a obcí. Ťok chce ovšem navrhnout vládě nulovou sazbu na vybraných úsecích alespoň na dobu mandátu současné vlády.

Postup ministra dopravy kritizovalo sdružení dopravců Česmad Bohemia. Podle mluvčího Martina Felixe nastavení nulové sazby na rozšířené úseky vyvolává dojem, že zadání tendru na další provoz mýtného bylo účelové, aby ospravedlnilo přechod na satelitní systém.

„Vždyť od začátku proti němu protestovali jak všichni zúčastnění, tak proti hovořily i ekonomické analýzy zadané samotným ministerstvem dopravy,“ uvedl Felix. Podle sdružení by snížení rozsahu zpoplatněné sítě mělo vést i k poměrnému snížení ceny za celou zakázku.

Plán ministerstva kritizoval i Kapsch, který neuspěl v tendru na provozovatele mýta po roce 2019. „Pokud je to pravda, jde o skandál, protože celý tendr a vyhození stávajícího systému do koše pak nedává smysl,“ uvedl mluvčí Kapsche David Šimoník. Podle něj je v takovém případě desetimiliardový tendr zhruba o polovinu předražený.

Východisko z nouze, míní Hospodářská komora

Rozšíření mýta o 900 kilometrů v minulosti kritizovala také Hospodářská komora. Předseda dopravní sekce komory Emanuel Šíp nyní plán ministerstva označil jako východisko z nouze, které lze za současné situace přivítat.

„Řeší to hlavní problémy, které jsme s rozšířením měli,“ dodal Šíp. Podle něj je ovšem současný krok ministerstva „kočkopsem“, který vychází z dlouhodobé absence strategie státu k mýtu.

Nulová sazba by neměla mít vliv na přípravu nového mýtného systému. Podle mluvčího budoucího provozovatele mýta firmy CzechToll Miroslava Beneše přípravy pokračují beze změn a v případě nastavení poplatků jde spíše o politické rozhodnutí státu, které fungování systému neovlivní.

Mýtný systém se od roku 2020 rozšíří o více než 900 kilometrů na silnice 1. třídy. Současná mikrovlnná technologie bude nahrazena satelitním systémem. V tendru na provozovatele zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz systému.

Elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007, systém funguje na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 14 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 21 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.