Po daňových změnách zůstane v kapsách poplatníků 23 miliard korun, řekla Schillerová

Zrušení současné superhrubé mzdy a solidární přirážky a jejich nahrazení dvěma sazbami u daně z příjmů ve výši 19 a 23 procent. To je nejzásadnější změna, kterou ministerstvo financí navrhuje v daňovém balíčku na rok 2019. Daňovým poplatníkům by mělo navíc zůstat v kapsách 23 miliard korun, uvedla v pořadu Interview ČT 24 ministryně financí v demisi Alena Schillerová (nestr. za ANO). Chystané změny označila za největší snížení daňové zátěže za posledních deset let. 

Video Interview ČT24
video

Alena Schillerová v Interview ČT24

Výpadek v příjmech státního rozpočtu by měly pokrýt – díky hospodářské konjunktuře –zvyšené daňové výnosy. Pro příští rok počítá ministerstvo se čtyřprocentním růstem.

V pořadu ministryně uvedla, že například zaměstnanec s příjmem 25 tisíc korun měsíčně, by nově odváděl na dani o 275 korun měsíčně méně než dosud (nyní jeho daň činí 2955 korun). Na webu ministerstva financí jsou další příklady, o kolik méně by lidé na dani odváděli.

Ministerstvo tam také uvádí konkrétní změny pro OSVČ. Návrh přináší možnost odečíst si od základu daně tři čtvrtiny odvedených pojistných, upozornila Schillerová. U naprosté většiny OSVČ platících nenulovou daň by mělo dojít ke snížení celkové odvodové zátěže. 

Schillerová zdůraznila, že v příštích dvou letech nikdo nezaplatí po chystaných daňových změnách více. Připomněla, že se neruší ani žádné odečitatelné položky. Navržené změny se netýkají právnických osob. 

Očekávané daňové příjmy v příštím roce počítají podle Schillerové i s pokrytím valorizace důchodů od ledna 2019. Zatím se předpokládal jejich růst o 598 korun v případě průměrného důchodu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí však nyní přišlo s návrhem změny výpočtu důchodůMinisterstvo financí proto hodlá změnit valorizační rámec: důchodci by tak získali dalších 320 až 330 korun měsíčně, uvedla Schillerová. Zvýšení by tedy mohlo činit podle ní 918 korun v průměru měsíčně.

Ministryně v pořadu rovněž uvedla, že zatím není známo, o kolik více bude Česká republika platit do rozpočtu Evropské unie po odchodu Británie (výpadek bude činit 13 miliard eur ročně). Evropská komise má v květnu předložit návrh, jak chce výpadek překlenout. Za českou prioritu považuje Schillerová kohezní politiku, tedy evropské strukturální fondy.