Zemřel ekonom, publicista a bývalý poslanec Tomáš Ježek. Webu ČT24 to sdělil Ježkův přítel Ladislav Doležal, serveru Lidovky.cz to následně potvrdil expremiér Petr Pithart. Spolu s Václavem Klausem a Dušanem Třískou je Ježek považován za otce kupónové privatizace a iniciátora polistopadového transformačního procesu. Účastnil se založení Občanského fóra a patřil k zakládajícím členům Občanské demokratické aliance, za kterou šest let zasedal v Poslanecké sněmovně.
Podle Petra Pitharta podlehl Ježek vážné nemoci. Někdejšího ministra považoval Pithart za přítele a vídal se s ním na pravidelných setkáních někdejších členů vlády. Připomněl, že Ježek byl autorem ideje kuponové privatizace. „On se nezříkal toho autorství, hájil by to i dnes, ale připouštěl, že to nemůže být jediná ani dominantní metoda,“ uvedl.
„Nebyl nikdy fanatikem této metody jako jediné a samospásné. Ve vládě obyčejně kooperativně pracoval i na dalších metodách privatizace, se kterými přišel tehdejší ministr průmysl Jan Vrba,“ přiblížil Pithart.Ježek se tak podílel i na přímé privatizaci Škody Auto německému koncernu Volkswagen. Podle Pitharta také Ježek upozorňoval na chyby, které se při realizaci kuponové privatizace objevily.
„Pro mě byl ten opravdový liberál bez bázně a hany, protože byl hluboce věřící evangelík. To byl ten původní skotský liberalismus Adama Smithe,“ dodal Pithart. Podobné postoje podle něj byly a jsou v Česku výjimečné.
„Zpráva o úmrtí mého dlouholetého kolegy a přítele Tomáše Ježka mne velmi zarmoutila,“ uvedl bývalý prezident Václav Klaus. Podotkl, že se s Ježkem znali od dětství, navštěvovali stejné školy a oba uchvátila ekonomická věda. „Dokonce jsme spolu v jednom dorosteneckém družstvu hráli košíkovou. Setkávaly se i celé naše rodiny,“ uvedl Klaus.
Bývalý prezident dodal, že po listopadu 1989 Ježek patřil k jeho blízkým spolupracovníkům na tehdejším ministerstvu financí. „Má velkou zásluhu na naší ekonomické transformaci a na úspěšném průběhu a výsledcích privatizace,“ podotkl. Klaus poznamenal, že ho velmi mrzelo, že se mu Ježek v jisté chvíli začal politicky a později i lidsky vzdalovat.
Podle Dušana Třísky byl Ježek oddaný svému názoru a zaujatý pro ekonomické myšlení. „Byl ekonom jiného typu než já. Já jsem matematický typ, který píše vzorečky a kreslí grafy, on byl verbální ekonom. Je o hodně těžší vyjádřit ekonomickou myšlenku verbálně než diferenciálními rovnicemi,“ zmínil Tříska.
Ježek byl navíc v podstatě zodpovědný za to, že se Tříska rozhodl odejít ze svého původního pracoviště a přijít do Ekonomického ústavu. „Říkal jsem si, že s takovým člověkem bych chtěl někdy pracovat,“ vzpomínal.
Ke kuponové privatizaci vedla vzpomínka na potravinové lístky
Před dvěma lety vzpomínal Ježek v týdeníku Ekonom na zrod myšlenky kuponové privatizace, která se stala symbolem českého přechodu k tržnímu hospodářství. „Když jsme se na jedné poradě se zahraničními experty na vládním zámku v Kolodějích procházeli s Dušanem Třískou po parku, vzpomněli jsme si na dětská léta, na potravinové lístky. Tak vznikla myšlenka na nějaké papírky, kupony, za které lidé budou získávat majetek státu,“ řekl tehdy.
Problém viděl Ježek v době po skončení kuponové privatizace. „V momentě, kdy začal fungovat trh s akciemi. A tam byl hlavní průšvih, že to bylo bez dozoru a trvalo to pět let, protože Klaus žádný dozor nechtěl,“ řekl v jednom rozhovoru. Spor o dohled nad kapitálovým trhem byl jedním z důvodů, proč se cesty někdejších přátel nakonec rozešly. „Už nikdy bych do ničeho nešel s Václavem Klausem,“ odpověděl dokonce Ježek na otázku, co by změnil na svých krocích.
- Kuponová privatizace se uskutečnila ve dvou vlnách (od února 1992 do ledna 1993 a od října 1993 do prosince 1994), v každé bylo několik kol, ve kterých se podle zájmu měnila hodnota akcií.
- První vlny kuponové privatizace se zúčastnilo 5,98 milionu občanů a 264 investičních fondů, ve druhé vlně se pak zapojilo 6,16 milionu lidí a 353 fondů.
- Celkem se v soukromých rukou ocitl majetek za 367,5 miliardy korun. Tento způsob privatizace má dodnes vedle řady zastánců i odpůrce.
Po roce 1989 byl v ODA i ODS
Ježek se narodil v březnu 1940 v Plzni. V roce 1962 absolvoval Vysokou školu ekonomickou, už během studia vstoupil do KSČ, podle svých slov „v důsledku mládí a blbosti“. Stranu opustil po srpnu 1968.
Ve druhé polovině 60. let působil v týmu ekonoma Oty Šika, který se věnoval reformě československého hospodářství, později se ale rozešli. Ježek, i pod vlivem prací Friedricha Augusta von Hayeka, jež překládal, totiž odmítal takzvanou třetí cestu a plánované hospodářství.
Pracoval pak v Ekonomickém a později Prognostickém ústavu Akademie věd a do politiky vstoupil záhy po listopadu 1989. Po prvních svobodných volbách vedl dva roky ministerstvo privatizace.
Po odchodu z vlády (ministerské křeslo opustil v létě 1992) stanul Tomáš Ježek v čele Fondu národního majetku. Jako poslanec, zvolený za Občanskou demokratickou alianci, také působil v letech 1992 až 1996 v čele rozpočtového výboru.
Ježek spoluzakládal ODA, jejím členem byl až do roku 1995. Následně přešel z ODA do tábora nejsilnější koaliční strany ODS.
Od roku 1995 se také věnoval fungování kapitálového trhu. Zasedal v orgánech Burzy cenných papírů Praha (1995–1998), od dubna 1998 do března 2002 pak byl členem prezidia Komise pro cenné papíry.
Pohyboval se i v akademické sféře. Vyučoval na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Vedle toho byl Ježek rovněž dlouholetým autorem blogu na webu ČT24. „Půvab spolupráce s ním spočíval v tom, že rád pracoval na zakázku. Za celá ta léta mně jenom jednou odmítl komentovat zadané téma – bylo pro něj příliš osobní,“ uvedl bývalý šéfredaktor webu ČT24 Ladislav Doležal.
„Ježek byl vzdělanec a v jeho textu to bylo vždy znát, ale neopomněl pokaždé požádat o mé recenzní hodnocení, ani špetku pýchy byste u něj nenašli. Ježkovy texty byly přitom moderní, se skvělou publicistickou stopou,“ dodal.
