Posílat miliardy eur do zemí, které mají problémy se základními principy Evropské unie? I tato otázka zaznívá v Evropském parlamentu při diskusích, jak v Evropě rozdělovat peníze po roce 2020. Špičky europarlamentu se neshodují, jestli se to týká i Česka nebo jenom Polska a Maďarska. Čeští zástupci tento přístup odmítají, doporučují spíš hledat příčiny skepse k Unii.
Ze starých členských zemí zní otázka, jestli peníze posílané na východ plní svou roli, tedy sbližování členských zemí. Ve víceletém rozpočtu Evropské unie po roce 2020 jde přitom o bilion eur (více než 25,6 bilionu korun).
„Řekněme to jasně. Vede se o tom diskuse, protože emoce a napětí mezi členskými státy narůstají. To je evidentní,“ uvedl německý šéf frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu Manfred Weber (CSU). Tento šéf nejsilnější frakce je přitom označován za nejvlivnějšího poslance europarlamentu.
Vedle Polska a Maďarska někteří europoslanci mluví i o Česku, kterého by se škrty mohly týkat. Vše prý bude záležet na politice nové české vlády.
„Nechceme používat peníze k politickým bojům. Peníze jsou otázka soudržnosti, solidarity uvnitř Evropské unie. Neměli bychom být ale naivní, že takováto debata neexistuje,“ řekl Weber.
V Evropském parlamentu ve Štrasburku není Weber s tímto názorem osamocený. Debata o škrtání eurofondů už není žádné tabu, a to ani u vysoce postavených úředníků Evropské komise.
Názory, že peníze posílané hlavně do zemí Visegrádu nesbližují, zaznívají i z jiných frakcí. Také levice upozorňuje, že ochota platit miliardy ve starých členských zemích klesá.
Zástupci ANO, po volbách nejsilnější české strany, označují debatu za nešťastnou. S tím, že se má pátrat po příčinách euroskepticismu.
„Je teď na nás, na České republice, na české diplomacii, abychom udělali maximum pro to, aby Česká republika nadále byla příjemcem finančních prostředků z Evropské unie,“ uvedla Dita Charanzová (nestr. za ANO), která vede delegaci europoslanců ANO v Evropském parlamentu.
Koordinátor Europarlamentu pro brexit a šéf liberální frakce, kam patří hnutí ANO, ujišťuje, že Česka se debaty netýkají. I když Polska a Maďarska ano. „S Českem to nemá nic co do činění. Ale s některými praktikami Orbána (v Maďarsku) a Kaczynského (v Polsku), které nepovolují principy Evropské unie. To se v Česku neděje,“ řekl belgický šéf liberální frakce v EP Guy Verhofstadt (VLD).
Česko na členství v EU od roku 2004 vydělalo přes 600 miliard korun. Jen v současném sedmiletém rozpočtu do roku 2020 má vyčleněných dalších více než půl bilionu korun.
Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili svou představu o konečné podobě rozpočtu EU na příští rok. Navrhují rozpočet se závazky ve výši 162,6 miliardy eur (4,2 bilionu korun) a platbami ve výši 146,6 miliardy eur (3,8 bilionu korun), uvedla agentura ČTK. Učinili tak před jednáním se zástupci členských států a Evropské komise o konečné podobě rozpočtu.
V závazcích je návrh parlamentu zhruba o dvě miliardy eur vyšší než návrh Evropské komise a o 3,7 miliardy vyšší než představa členských států. Rada EU, tedy členské země, už dala najevo, že s postojem europarlamentu nesouhlasí.
Turecko dostane méně
Prioritou rozpočtu na příští rok by podle Evropské komise měly být „růst a zaměstnanost“ a „migrace a vnitřní a vnější bezpečnost“. Součástí rozpočtu by měla být také podpora mladých lidí, především boj s nezaměstnaností v jejich řadách.
Výrazné škrty v parlamentním návrhu zaznamenala kapitola předvstupní pomoci Turecku. Snížila se o 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). „Fondy Evropské unie nemohou podporovat režim, který není oddán demokratickým hodnotám a porušuje základní práva,“ uvedl podle ČTK parlamentní zpravodaj Siegfried Muresan.
Evropský komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger během úterní debaty upozornil, že půjde o poslední rozpočet, „který nebude ovlivněn brexitem“. Británie by z Evropské unie měla odejit v březnu 2019.
S konečnou podobou rozpočtu musí souhlasit členské země
Na konečné podobě rozpočtu se budou muset shodnout členské země EU a Evropský parlament. Na konci tohoto měsíce začne třítýdenní lhůta, během které budou o rozpočtu vyjednávat. O výsledné dohodě by měl parlament hlasovat na konci listopadu.
„Předsednictví očekává strukturovanou a konstruktivní diskusi s cílem nalézt pro rok rozumný a udržitelný rozpočet,“ uvedl v reakci Märt Kivine, náměstek ministra financní Estonska, tedy nynější předsednické země. Upozornil, že členské státy sdílejí s europarlamentem představu o prioritách pro příští rok, od podpory růstu a tvorby pracovních míst po posilování bezpečnosti až k řešení migrační krize.
