Česko hospodařilo za první pololetí s přebytkem 4,6 miliardy korun. Po květnovém propadu 18,7 miliardy se tak státní rozpočet opět dostal do plusu. Informovalo o tom ministerstvo financí.
První pololetí loňského roku skončilo s přebytkem 40,6 miliardy korun. Ministerstvo ovšem upozornilo, že hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a tzv. finančních mechanismů (FM) by skončilo schodkem ve výši 13,2 miliardy korun, ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 30,8 miliardy korun.
Zdůraznilo proto, že bez vlivu EU se hospodaření zlepšilo o 17,6 miliardy korun, což podle něj potvrzuje trend zlepšování strukturálního hospodaření státu.
Na výnosu daní má zásluhu i ministerstvo
Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostlo o 42,7 mld. Kč, tj. o 8,2 procenta. Meziročně byly celkové příjmy rozpočtu nižší o 20,9 miliardy korun, tj. o 3,2 %, vlivem nižších prostředků přijatých z rozpočtu EU a FM.
Ministerstvo zdůraznilo také vyšší inkaso u daně z přidané hodnoty, nejdůležitější příjmové daně. Na úrovni veřejných rozpočtů bylo meziročně vyšší o 22,2 miliardy korun, tedy růst o rekordních 14,1 procenta.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda podotkl, že ministerstvu financí hraje do karet ekonomický růst a s ním spojený růst daňového výběru. Pozitivně se ale podle něj projevují též vlastní opatření na podporu daňového výběru, zejména kontrolní hlášení, ale částečně také elektronická evidence tržeb (EET). Podotkl, že rekordní meziroční nárůst inkasa DPH tak nelze vysvětlit pouze obecným růstem ekonomické aktivity.
„Zatímco vláda zefektivnila svoji činnost na příjmové straně rozpočtu, na straně výdajové je stále patrná neefektivita, spočívající v příliš nízkém objemu investičních výdajů. Ten je pouze zhruba poloviční v porovnání se situací koncem června loňského roku, již tak investičně slabého, a představuje tudíž nevyužitou příležitost středně- a dlouhodobého rozvoje české ekonomiky,“ dodal Kovanda.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se podle zprávy meziročně zvýšilo o 5,7 miliardy korun (12,6 procenta) na 51,4 miliardy korun. Nárůst byl dán především vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře a navýšením platů zaměstnanců v rozpočtové sféře v roce 2017.
Vyšší meziroční nárůst inkasa ovlivňuje podle ministerstva financí také vyšší úroveň minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tis. Kč (vyšší podíl zaměstnanců na úkor dohod o provedení práce), a nepřímo i zavedením EET. Negativní dopad na výši inkasa má v průběhu roku 2017 legislativní úprava zvyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,9 mld. Kč).
Vše vypadá skvěle, ale…
Ekonom Komerční banky Marek Dřímal zdůraznil, že růst inkasa u DPH nabral opravdu vysoké tempo. Masivní je i nárůst vybraných daní z příjmů fyzických osob (na celostátní úrovni o 11 procent meziročně víc). Považuje to za důsledek extrémní situace na trhu práce: tedy nejnižší nezaměstnanosti v historii (podle metodiky Mezinárodní organizace práce), nejvyšší zaměstnanost v historii, zrychlující růst mezd a také prudký růst platů zaměstnanců ve veřejném sektoru.
Podotkl však, že také rostou výdaje státu, především ty běžné – zmíněné platy zaměstnanců, sociální dávky včetně důchodů a transfery. Kapitálové výdaje, tedy investice, ale stále zaostávají za vývojem v loňském roce. Některé infrastrukturní stavby se ale začínají rozjíždět, takže v druhé polovině roku by mohly investice vzrůst.
Dřímal však poukázal na fakt, že bez evropských peněz by se rozpočet přehoupl do schodku. Zároveň odhadl, že na konci roku bude schodek činit 45 miliard korun.
Lze očekávat zhoršení, deficit ale bude nižší než plánovaný, míní ekonom
Ekonom VŠE v Praze Martin Janíčko upozornil na to, že rozpočet se v jednotlivých měsících mění a je silně nelineární. „To znamená, že se rozpočtu více daří do podzimu a pak ke konci roku dochází k velkému čerpání, jakémusi krájení toho medvěda a snaze o dočerpání přiřazených výdajů,“ řekl.
Důležité je podle něj si také uvědomit, že politický cyklus často přinese nečekané výdaje. „Ačkoli tyhle volby už se blíží, tak ještě existuje nějaký prostor pro to, aby se různé výdaje jednorázově zvyšovaly,“ konstatoval.
Podle Janíčka lze očekávat zhoršení rozpočtu. „Nedomnívám se ale, že dojde na konci roku k deficitu šedesáti miliard, který je plánován pro celý rok. Osobně se domnívám, že ten deficit bude podstatně nižší. Nebude to pravděpodobně přebytek, ale dá se očekávat něco kolem dvaceti, pětadvaceti miliard,“ dodal.
Slovensko prohloubilo schodek
Schodek státního rozpočtu Slovenska v prvním letošním pololetí vzrostl proti stejnému období loni o 11,2 procenta na 818,92 milionu eur (21,4 miliardy Kč). Příjmy rozpočtu klesly meziročně vyšším tempem než výdaje. Informovalo o tom v pondělí slovenské ministerstvo financí.
Příjmy slovenského státního rozpočtu za období od ledna do konce června klesly o 7,3 procenta a dosáhly zhruba šesti miliard eur. Mírně se snížily výnosy státu z daní, které tvoří hlavní část rozpočtových příjmů.
Výdaje rozpočtu za pololetí klesly proti stejnému období loňského roku o 5,4 procenta na 6,9 miliardy eur. Důvodem byly například nižší náklady na spolufinancování projektů podporovaných z evropských fondů.
