Evropskou unii rozděluje mnoho témat. Vedle takových jako je brexit, uprchlické kvóty nebo i kvalita potravin, je to třeba názor na platy řidičů kamionů. Česko a Slovensko se dohodly, že pokud Unie neustoupí, zavedou protiopatření. Například Rakousko vyžaduje přeložené doklady nebo přehled příjmů a to samé by mohly zdejší úřady chtít od cizinců.
Minimální mzda řidičů kamionů činí problémy, Brusel připravuje jednotný scénář
Spor vznikl, když Brusel nastínil plán, že zaměstnanci vyslaní do zahraničí mají brát aspoň tolik, kolik činí minimální mzda v dané zemi. Praha a Bratislava argumentují, že firmám z chudších států to způsobí velké potíže.
Kohoutová v Událostech, komentářích: Unie nám nemůže diktovat platy řidičů (zdroj: ČT24)
Naše dopravní společnosti platí minimální mzdu. Vyplatí se jim to. Příjem zaměstnance je podstatně vyšší, protože dopravci používají takzvané levné peníze, což je zahraniční stravné, které pro Německo činí 45 eur na den, a k tomu 40 procent kapesného, což je 63 eur. Zapomněli zvedat mzdu. Zastání mají u řidičů, kteří jsou pod exekucí, a hodně řidičů u dopravců pracuje, protože stravné a kapesné nepodléhá exekuci.
Vladimír Starosta vlastní dopravní firmu. Na trhu je už 27 let. Za posledních několik měsíců dostali jeho řidiči ve Francii už deset pokut. Platí tam totiž národní zákon, který říká, že zahraniční dopravce musí platit řidiči alespoň tolik, kolik je v dané zemi minimální mzda. Pokuta je 135 eur. „Platíme za řidiče, protože řidič není vinen tím, že pokutu dostáváme a snažíme se to řešit pomocí evropské právní kanceláře ,“ nastínil jednatel O.K. Trans Praha Vladimír Starosta.
Evropská komise teď připravuje jednotný scénář pro všechny členské státy. Jde o osm oblastí, které mají nastavit stejná pravidla pro všechny. Představit podrobnosti chce komise v květnu. „Trh je fragmentován vinou národních opatření, ať už je to otázka zpoplatňování, minimální mzdy,“ konstatuje europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO).
Pokud jde o minimální mzdu řidičů, má se začít rozlišovat to, zda kamion zemí jen projíždí, nebo je v ní záměrně, aby za nižší cenu získal co nejvíc zakázek. „Pokud bych měl někde jezdit měsíc a déle, pak bych si tam měl založit společnost a fungovat podle německé legislativy,“ vysvětluje Telička.
Téma se řešilo i na společném zasedání zástupců tripartity Čech a Slovenska na Štiříně. „Jsou některé služby, kde překračujete několik hranic, což je doprava, trvání na tomto principu znamená velké administrativní problémy a zatížení,“ říká premiér a předseda strany Bohuslav Sobotka (ČSSD).
A dodávají i další argumenty – v zahraničí totiž při kontrolách chtějí od řidičů přeložené pracovní smlouvy, doklady a přehled příjmů. „Oplatit jim stejnou mincí. Jakmile přejede hranici rakouský řidič kamionu, tak po něm chtít přeložené doklady,“ říká , ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Je to v zájmu některých zemí a naše podpora vládě, pokud bude proti tomu – určitě bude,“ dodává předseda strany Petr Fiala (ODS).
Jiné postavení než řidiči kamionů by měli i podle české vlády mít třeba zaměstnanci stavebních firem. Ti pokud je někdo pošle na dva roky do zahraniční, by měli brát alespoň tolik, kolik je v dané zemi minimální mzda.
A jak mluví o své práci sami dálkoví šoféři – je to neustálý boj o parkovací místa a osamělý život v kabině nebo na odpočívadlech u dálnic.