Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně se v prosinci téměř zdvojnásobilo na 1,1 procenta z listopadových 0,6 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za více než tři roky. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflaci podpořily zejména vyšší ceny energie.
Růst cen v eurozóně v závěru roku prudce zrychlil
Prosincový růst spotřebitelských cen mírně překonal očekávání analytiků, kteří jeho tempo podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na jedno procento. Inflace je nejvyšší od září 2013, kdy dosáhla rovněž 1,1 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.
Ceny energie se v prosinci meziročně zvýšily o 2,5 procenta po listopadovém poklesu o 1,1 procenta. Přední světoví těžaři ropy se nedávno dohodli na omezení produkce, což vedlo k výraznému nárůstu cen této suroviny na světových trzích, upozorňuje agentura AP.
K růstu inflace v eurozóně přispěly rovněž ceny potravin, alkoholu a tabáku, které stouply o 1,2 procenta. Bez zahrnutí energie, potravin, alkoholu a tabáku dosáhla prosincová inflace pouze 0,9 procenta.
Růst inflačních tlaků v eurozóně signalizovaly rovněž výsledky průzkumu společnosti IHS Markit mezi nákupními manažery. Ty ukázaly, že podniky v eurozóně v prosinci zvyšovaly ceny nejvýrazněji od července 2011.
Rostoucí inflace by mohla zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně. Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici. „Politika nulových úrokových sazeb ve spojení s rostoucí inflací je pro německé střadatele ničivá,“ uvedl nedávno bavorský ministr financí Markus Söder.