Největší položkou státního rozpočtu na příští rok, přes 416 miliard korun, budou opět výdaje na důchody. Oproti letošnímu roku na ně půjde o zhruba šestnáct miliard více. V každodenním životě se tato částka projeví tím, že si důchodci v průměru polepší o 308 korun měsíčně.
Průměrná penze činila letos na konci září 11 441 korun, o rok dříve to bylo 11 348. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) za loňský rok ale desetina lidí s nejnižšími penzemi pobírala méně než 8522 korun měsíčně. Jen deset procent důchodců a důchodkyň dosáhlo na penzi vyšší než 14 379 korun. Celkově pobírá starobní penzi 2,39 milionu lidí.
Loni hranice příjmové chudoby podle Českého statistického úřadu u samotného dospělého činila 10 220 korun, u dvou dospělých to bylo 15 330 korun. Příjmová chudoba ohrožovala přes sedm procent ze starobních důchodců a důchodkyň. Nejčastěji to byly seniorky, které žijí samy. Tvořily 55 procent starších lidí ohrožených chudobou.
Téměř každý dvacátý starobní důchodce či důchodkyně trpěli materiálním nedostatkem. Nejčastěji to opět byly ženy, které jsou samy.
Oněch zhruba 300 korun znamená pro každého důchodce něco jiného, záleží, v jakém prostředí žije, jaké má nároky, kolik platí za bydlení, stravování či léky, uvedl ředitel pražského komunitního centra pro seniory Život 90 Jan Lorman.
Považuje za dobré, že vláda částku zvýšila, ale měla by podle něho stanovit nějaký strategický cíl - například že do pěti let se důchody zvýší na takovou a takovou úroveň. Poukazuje také na to, že v roce 2010 se důchody oproti čisté mzdě zastavily, nebyly zvyšovány a poměr se propadl. „Je potřeba to napravit,“ domnívá se Lorman.
Dodal ovšem také to, že podle telefonátů na Linku důvěry centra není nedostatek peněz obvykle největším problémem. Je to krize vztahů, nedostatek respektu v rodině, kdy je seniorovi dáváno najevo, že už tu překáží. Někdy dochází í k týraní starých lidí, uvedl Lorman.
Zpět do práce
Muži žijí v důchodu průměrně 19 let, ženy pak 27,5 roku. Přibývá důchodců, kteří si přivydělávají, nejčastěji ve službách či návratem do původní profese, často jako noční hlídači nebo při výpomocných administrativních pracech. Za posledních dvacet let stoupl jejich počet zhruba o polovinu na více než 350 tisíc. Lorman k tomu však dodává, že od 70 let věku si už přivydělává jen nepatrné procento.
Z údajů ČSSZ pak vyplývá, že senioři a seniorky v Česku žijí hlavně z důchodu. Tvoří valnou většinu jejich příjmu, a to zhruba 95 procent.
Také o valorizaci důchodů chtěl ve středu jednat premiér Bohuslav Sobotka s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (oba ČSSD). Schůzka se nakonec nemohla uskutečnit kvůli jednání sněmovny o státním rozpočtu, bude se konat v náhradním termínu. Nový ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) pak za svou prioritu považuje stanovit nižší strop u doplatků na léky pro děti a seniory.
