Přiznivý vývoj ekonomiky a růst vybraných daní se v prvním pololetí promítly také do hospodaření samosprávných celků. Obce hospodařily s přebytkem 31,3 miliardy korun, což je meziročně o 12,8 miliardy více. Kraje vykázaly přebytek hospodaření téměř 20 miliard korun, tedy meziročně o 10,3 miliardy korun více.
Za vyššími příjmy krajů i obcí byl podle ministerstva financí především růst inkasa daňových příjmů způsobený dobrým vývojem ekonomiky, který se prostřednictvím sdílených daní promítá v růstu příjmů obcí a krajů.
Vliv měla také změna rozpočtového určení daní ve prospěch krajů. Krajům se od letoška zvýšil podíl na příjmech u daně z přidané hodnoty na 8,92 procenta z předchozích 7,86 procenta. Příjem krajů z daně z přidané hodnoty (DPH) tak činil ke konci června 13,7 miliardy korun, meziročně o 2,3 miliardy korun více.
Příjmy obcí a krajů jsou tvořeny například penězi ze sdílených daní, mezi které patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmu. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu například na činnosti související s rozšířenou působností obcí nebo kraje nově na financování sociálních služeb.
Státní rozpočet pak koncem července vykázal přebytek 75,6 miliardy korun. Podle ministerstva je významný především vzestup celostátních daňových příjmů o 8,2 procenta dokumentující efektivnější výběr daní i pokračující ekonomický růst, který se promítá také do růstu mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře. Vykázaný přebytek rozpočtu představuje, stejně jako na konci března, dubna, května a června, nejlepší výsledek hospodaření státního rozpočtu od roku 1993.
